Časopis Nová Botanika na Firmy.cz
PRÁVĚ VYŠLO JARNÍ ČÍSLO NOVÉ BOTANIKY. UDĚLEJTE SI RADOST S NOVÝM ČASOPISEM O ROSTLINÁCH, který dostanete poštou až k Vám domů. SEMÍNKA KRÁSNÝCH KONIKLECŮ NYNÍ JAKO DÁREK KE VŠEM PŘEDPLATNÝM. Využijte aktuální velké slevy předplatného Nové Botaniky. Chcete vědět, jaké rostliny mohou mít antivirové účinky? Ve všech číslech takové rostliny najdete. Např. vrcholák, amalaki, jinan, granátové jablko, pelargonie sidonská, atd. Nové číslo vychází 30. května 2020. Podíváme se na Sokotru i do Chile, prozkoumáme dědičnou informaci banánovníku, navštívíme Dendrologickou zahradu, ale je to mnohem více. Ke každému ročníku získáváte automaticky elektronický archiv časopisu na CD a možnost věnovat e-čísla Vašim přátelům. Přidejte se k našim čtenářům a užívejte si výhod předplatného.

O čem si přečtete v novém čísle časopisu Nová Botanika

NOVÁ BOTANIKA PRÁVĚ VYCHÁZÍ - TŘETÍ ČÍSLO LADÍ DO MODRA A VONÍ LEVANDULOVĚ

Obsah čísla 2019/1

Jarní vábení ladoněk

Seznamte se s ladoňkami, které u nás najdete jako původní či jako pěstované krásky.

Cesta do pravěku. Botanická exkurze do miocenních lesů střední Evropy

V dalším pokračování dobrodružné výpravy do minulosti poznáme druhy, které u nás rostly ve třetihorách. Mnohé z nich dnes najdete pouze v tropech či subtropech.

Ostře sledované granátové jablko

Ve dvou dílech si představíme rostlinu, jejíž plody se staly již před tisíciletími pokrmem pro bohy a krále. Její unikátní složení a množství bioaktivních látek ji předurčilo k intenzivním moderním výzkumům. Jaké léčivé účinky tedy má granátové jablko? Co jsou mýty a skutečnost?

Botanické zajímavosti Českého lesa

Vzácné druhy rostlin včetně hmyzožravých rosnatek, tajemné smrkové hvozdy, ale i rys či bobr patří mezi obyvatele Českého lesa. Zajímavých rostlin zde najdete ale mnohem více. Přijměte pozvání a navštivte s námi nejhodnotnější partie chráněné krajinné oblasti Český les, přírodní rezervace Farské bažiny, Podkovák či Dianu.

Čím se brání rostliny?

Rostliny mají různé způsoby jak se bránit svým nepřátelům – býložravcům či chorobám. Látky zvané sekundární metabolity se dají využít v boji proti škůdcům kulturních rostlin, a to bez umělých chemikálií a pesticidů. Jak na to?

Zámecký park ve Štiříně

Štiřínský park je známý svou sbírkou rododendronů (pěnišníků), které jsou zde zastoupeny neuvěřitelnými 1300 keři ve 150 kultivarech. V parku však objevíte celou řadu zajímavých rostlin, především listnatých dřevin a jehličnanů. Po seznámení se s historií parku se vydejme společně s Václavem Větvičkou na procházku a kochejme se krásou 200letých dubů či 150leté borovice vejmutovky a mnoha dalších rostlin.

Kačenka česká – pěkná jedlá jarní houba

Rádi chodíte do lesa na houby? Vydejte se s námi poznávat velmi chutný jarní druh elegantní houby nazvaný kačenka česká. Plodnice kačenky vyrůstají hlavně na jaře od března do června. A víte, že prodavači hub na pražských trzích ji rozeznávali v samostatném rodě dříve než odborníci mykologové?

Exotické rostliny východní Asie

Ve druhém díle našeho seriálu vám představíme zajímavé asijské rostliny, jejichž úspěšné zavedení do kultury v našich podmínkách umožnilo přesné určení nebo odhalilo dosud zřejmě neznámou rostlinu. Jak je u nás úspěšně pěstovat?

Jemná vůně jara a léta. Fialka a levandule

V tomto díle seriálu vám představíme lehké jarní či letní vůně fialek a levandule, tedy vůně spíše sladší a lehčí. Fialka, to není jen violka vonná, ale také další zajímavé druhy, které můžete dobře v naší přírodě poznat. Podobně levandule lékařská má řadu „sestřiček“, které se také zpracovávají do vonných kompozic. A čím se liší, to vám povíme právě v tomto pokračování seriálu.

Pivoňky a jejich léčivé účinky

Oblíbené, často pěstované pivoňky mají i významné léčivé účinky. Odedávna se používají v tradiční čínské medicíně i v dalších asijských zemích k léčbě mnoha onemocnění. Současná medicína nyní objevuje jejich léčebný potenciál. Nejperspektivnější jsou především jejich účinky na nervový a imunitní systém.

Co s rezistentními pleveli?

Nadměrným používáním herbicidů pro hubení plevelů vznikl problém se vznikem rezistence plevelů k těmto látkám. V České republice bylo zjištěno již 14 rezistentních plevelných druhů a řada dalších, u kterých je na rezistenci vůči herbicidům podezření. Vědci řeší, jak se s tímto vážným problémem vypořádat.

Rostliny ve skle

Jak zachránit naše lesy? Trpí nejen suchem a škůdci, ale i sníženou genetickou diverzitou. Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin je velmi důležitá pro trvale udržitelné lesní hospodářství. Podívejme se, v čem spočívá princip metody in vitro organogeneze u listnatých druhů dřevin a co obnáší Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin v České republice.

Lišejníky Bečovské botanické zahrady

Co jsou lišejníky, jaké druhy obývají různé biotopy, např. kůru stromů, půdu či kamenné povrchy a jak je poznat? V Bečovské botanické zahradě pro vás připravili speciální expozici, ve které se můžete s typickými zástupci seznámit.

Průhonický park z pohledu mykologa

V tomto seriálu vám systematicky představujeme tajemný svět hub, jejichž velké množství je právě mezi chorošovitými. Tentokrát se zaměříme na parazitické houby, které v koloběhu přeměny látek v přírodě mají svou významnou roli především jako rozkladači dřeva. Představíme vám druhy s tajemnými názvy jako je pórnatka, pórnatice či ostropórka, bělochoroš, ostnatec či hnědák.

Neviditelní kosmonauti 3. díl Arthrospira (Spirulina) sp.

Sinici s tímto jménem možná znáte jako potravní doplněk. Věděli jste ale, že v Africe či Střední Americe byla využívána již v dávné minulosti? Vědci ji vzali na oběžnou dráhu a měli pro to své důvody. Poznejte je.

Mikroskopické houby našich obilovin

Obiloviny tvoří značnou část našeho jídelníčku. Co snižuje kvalitu zrna a ohrožuje výnos na poli, ale i při skladování? Jsou to mikroskopické vláknité houby a sekundární metabolity, které produkují. Výzkumníci zjistili, jak se jim bránit, ale nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá…

Květy včelám milé

Máte rádi med? Pojďte se s námi podívat, které rostliny mají včely rády a jsou proto nazývány medonosné. Ukážeme si jednotlivé druhy v průběhu roku, tak jak postupně rozkvétají a nabízejí včelám své pochutiny. A odpovíme vám i na otázku, kdo vlastně objevil, že právě sběr nektaru a pylu umožňuje pohlavní rozmnožování rostlin. Napovíme vám, že Charles Darwin to sice nebyl, ale jako první uznal, že má tajemný objevitel pravdu.

 

Časopis Nová Botanika na Firmy.cz