Časopis Nová Botanika - ročník 2024 + e-archiv 2024
Kód: 144Související produkty
Detailní popis produktu
Předplatné - Časopis Nová Botanika - ročník 2024 + e-archiv 2024
Předplatné - Časopis Nová Botanika - ročník 2024 + e-archiv 2024 (jarní + podzimní číslo)
Obsah podzimního čísla Nové Botaniky, které vychází 15. listopadu 2024
Rostliny našich rašelinišť: zaostřeno na vrchoviště
Rašeliniště a vrchoviště byla dříve chápána jako tajemná a nebezpečná místa, kterým by se člověk měl raději vyhnout. A takto s nimi také zacházel, často docházelo k odvodňování, melioracím i neúměrné těžbě rašeliny. Tato místa však představují unikátní biotopy nejen se zajímavými druhy rostlin, které jsou často relikty z dob dávno minulých. V současné době patří rašeliniště mezi nejohroženější biotopy, pojďme se podívat, proč je potřeba je chránit.
Houby rašelinišť
Rašeliniště jsou také útočišti řady druhů hub, které jsou pro ně specifické. A nejen to – mohou být specifické i pro jednotlivé typy rašelinišť. Houby vázané na rašeliniště patří podobně jako rašeliništní rostliny k nejohroženějším. My vám představíme nejčastější druhy hub, se kterými se můžete na rašeliništích potkat a rozhodně je nepřehlédnete.
Záchrana zelených pokladů: využití metod populační genomiky v ochraně kriticky ohrožených druhů rostlin
Ze všech stran slyšíme, že dochází k úbytku biodiverzity na Zemi. Co to ale konkrétně znamená a jak se lze s tímto stavem vypořádat? To vám ukážeme na příkladu dlouhodobě izolovaných populací rostlin druhů koniklece otevřeného, včelníku rakouského, zvonku hadincovitého a zvonovce liliolistého.
Rostlinné toxiny v léčbě nádorových onemocnění
Výskyt nádorových onemocnění stále roste. K jejich léčbě, ale i prevenci se odedávna používala léčiva přírodního původu, především rostlinného. S rozvojem chemie dochází k izolování a popisu účinných rostlinných látek a mechanismu jejich působení. Rostlinných látek, které se mohou uplatnit v prevenci i léčbě tohoto onemocnění, je celá řada, představme si ty z nich, které se již běžně v dnešní medicíně využívají, neboť již máme dostatek informací o jejich účincích.
Jak mohou rostliny vnímat chlad?
O přizpůsobení rostlin měnícím se podmínkám prostředí se věnujeme poměrně často. S přicházejícími chladnými dny jsme se zaměřili na mechanismy, které si rostliny musely v průběhu evoluce vyvinout vůči nízkým teplotám. V souvislosti se změnami globálního klimatu se vědci těmto mechanismům intenzivně věnují s cílem získání rostlin dostatečně odolných proti změnám teplot.
Açai – euterpe brazilská. Potenciálně léčivá amazonská palma
Znáte kapustoň? Že ne? Opravdu nemá s kapustou, tedy rostlinou z rodu brukví, nic společného. Toto staré české jméno patří amazonské palmě euterpe brazilské. Ta je známá i pod jménem açai, na které jste již možná narazili. Na rozdíl třeba od palmy kokosové je euterpe brazilská palma vícekmenná a věnuje se jí v současné době hodně pozornosti, především z hlediska potenciálně léčivých látek, na které se zaměříme i my.
Domestikované rostliny Střední Ameriky
Střední Amerika. Většině lidí se vybaví kulturu Mayů, Olméků a Aztéků. Na naší cestě za domestikovanými rostlinami světa nás čeká kukuřice, fazole, dýně, papriky, avokádo, vanilka a mnohé další zajímavé plodiny. Počet domestikovaných rostlin této oblasti je určitě větší, než by se z rozlohy mohlo zdát.
Léčivý bodlák ostropestřec mariánský
I mezi „bodláky“ se najdou významné léčivé rostliny. Příkladem je ostropestřec mariánský, jehož plody se odedávna používají k léčbě jater a žlučníku. Potenciální využití je však mnohem širší, léčivé účinky silymarinu se stále zkoumají.
Vůně stresu: rostlina s tajemnými jmény orličín, agarwood či oud
Orličín je jeden z nejvhodnějších modelů pro studium látek vyvolaných stresem. Tento strom, jehož vůně je základem řady nejen orientálních parfémů, totiž produkuje vonnou pryskyřici zvanou agar či agarové dřevo pod vlivem různých biotických i abiotických stresových faktorů. A cena tohoto dřeva je astronomická, vždyť také jde o kriticky ohrožený druh vyskytující se jen v jihovýchodní Asii a Malajsii.
Houby přírodní rezervace Komáří vrch
Letošní podzim je na nálezy nejen jedlých houbových plodnic více než příznivý. My se v našem seriálu vypravíme na Komáří vrch do Orlických hor, kde si představíme méně obvyklé houbové druhy. Mozkovku rosolovitou, pavučinec oranžovolupenný, dokonce i muchomůrkou královskou, kterou jistě nepřehlédnete, a další druhy. Víte, který druh patří nerozlučně k buku?
Léčivé houby starých civilizací i moderní doby
První známky o léčebném využití hub lze nalézt již v tisíce let starých spisech starověké Číny a Indie. Houby se používaly např. k zástavě krvácení, hojení ran, při bolestech hlavy a infekcích, empiricky byly zjištěny i protinádorové a imunostimulační účinky. Řadu těchto účinků potvrzuje i současná medicína. K dobře prozkoumaným druhům, co se obsahových látek a léčivých účinků týče, patří zejména lesklokorka lesklá a rezavec šikmý. Co o nich tedy víme?
Mořská úhořovitá tráva vocha mořská
Každý přirozený ekosystém na naší planetě je více či méně ohrožen lidskou činností. Stejně tak je tomu i s podmořskými loukami, tvořenými jednoděložnými rostlinami z rodů vocha či posidonie. Představíme si vochu, o které již nyní dle nejnovějších poznatků víme, že se nejprve dostala na souš a pak zpět do moře. A to nejen jednou.
Není seno jako seno. Tradiční koření pískavice řecké seno
Pokračování seriálu Rostliny jako koření nás tentokrát zavede k jednomu z nejdéle používaných koření v lidské historii. Pískavice řecké seno se využívá v tradiční medicíně již od starověku. Nahořklá chuť a specifické aroma semen a k tomu ještě řada léčivých účinků dostávají pískavici do popředí zájmu i dnes.
Obsah jarního čísla 2024/1, které vyšlo 30. května 2024
Editorial
Příběhy nově objevených rostlin
Seznamy rostlin ohrožených vyhubením se každoročně plní dalšími rostlinnými druhy, ale také se objevují druhy nové, z nichž však 3 ze 4 těchto druhů jsou již při svém objevu na pokraji vyhynutí. Představíme si do loňského roku neznámou madagaskarskou orchidej, kterou před vyhynutím zachránil ohrožený druh pěvce, a ukážeme si i další nejzajímavější nové druhy objevené v loňském roce.
Jedovaté, nebo léčivé? Jedovaté rostliny a jejich léčivý potenciál
Jedovaté, nebo léčivé? Záleží samozřejmě na dávce, jak formuloval slavný lékař a alchymista Paracelsus již v 16. století. Minule jsme se zaměřili na poodhalení tajemství interakcí rostlin a hmyzu zejména pomocí silic. Mezi rostlinný arzenál sekundárních metabolitů patří i jiné látky. Povíme si, jaké látky jedovaté rostliny obsahují a k čemu jsou dobré z hlediska léčivých účinků pro člověka.
Galapágy – zatím stále neztracený ráj. Obří „sedmikrásky“ z Galapág
Tentokrát se na souostroví Galapágy vydáme za obřími endemickými „sedmikráskami“, skaléziemi, které jsou rostlinnou obdobou tzv. Darwinových pěnkav. Ve výšce 400 m n. m. vytvářejí skalézie husté, epifytickými lišejníky porostlé skaléziové lesy. Darwinových pěnkav je 15 druhů, tipnete si, kolik endemických druhů má galapážský rod skalézie?
Semena a plody na cestách. Pomocníci živočichové
Jak rostliny cestují? Člověk má tendenci pohlížet na rostliny jako na nehybné organismy, které žijí na jednom místě připoutané kořeny k půdě. Opak je však pravdou. Například prostřednictvím semen se rostliny mohou pohybovat v prostoru i v čase. My se nyní zaměříme na transport pomocí živočichů včetně člověka.
Teplé zimy a poškození rostlin náhlým jarním mrazem
Teplé zimy se již u nás stávají normálem, v letošní zimě byly opět překonány teplotní rekordy za posledních 30 let. Tento fakt má samozřejmě vliv i na dřívější nástup jarní vegetace rostlin, a tím se zvyšuje nebezpečí poškození částí rostlin jarními mrazy. Jaké mrazové teploty jsou kritické pro meruňky, třešně či jabloně? A jak stromy můžeme před náhlými jarními mrazy ochránit?
Řemdihák plstnatý alias kočičí dráp. Léčivka z Amazonie
Kočičí dráp, vilkakora či unkárie, to všechno jsou jména amazonské liány řemdiháku plstnatého. Biologické účinky řemdiháku znali již indiáni, kteří ho tradičně používali. Jméno kočičí dráp však řemdihák dostal až od Španělů, při pohledu na obrázek jistě tušíte proč.
Vonné látky v životě rostlin. Jak spolu rostliny komunikují
V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na tajemství vonných látek při vlastní komunikaci mezi rostlinami. Jak se rostliny navzájem ovlivňují „v dobrém i zlém“, jak vnímají okolní druhy a jsou schopny se dorozumět a ovlivnit nepříznivé podmínky prostředí? Představíme si interakce mezi rostlinami, které jsou klíčové pro úspěšnost daného druhu v daném prostředí.
Domestikované rostliny Severní Ameriky
Ze Severní Ameriky pochází řada starobylých domestikovaných rostlin, z nichž některé důvěrně známe, například slunečnice, kukuřici, tykve, kanadské borůvky, ale také méně známé rostliny, jako je ořechovec či pouva. A víte, jaké přílohy podávají Američané ke krocanovi a co je indiánské jídlo pemikan?
Houby národní přírodní rezervace Velká Niva
Rezervace Velká Niva na Šumavě je unikátní ekosystém tvořený podmáčenými rašelinnými smrčinami a blatkovými bory, kde najdeme řadu chráněných rostlin i živočichů. My se seznámíme se vzácnými druhy hub, jako je holubinka rašelinná, pórnatka pomerančová či smrtelně jedovatý pavučinec výjimečný.
Čertovo lejno a jeho léčivé účinky
Přestavte si, že tato rostlina z čeledi miříkovitých je v Indii jedna z nejpoužívanějších léčivých rostlin. Dáte si čertovo lejno? Po opražení na oleji však získá příjemnou chuť i vůni připomínající česnek či cibuli. To už by šlo, co říkáte, i když posledně jmenované druhy někteří lidé také příliš neoblibují. Pojďme se tedy podívat na léčivé účinky ločidla, které rozhodně stojí za to.
Botanické tajemství Metópionu
Rod ločidlo jsme již zmínili, a ne, to snad ne, čertovo lejno v parfému? Kdepak, tentokrát půjde o jiný druh, který se jmenuje ločidlo galbanorodé a je jednou z hlavních složek starověkého parfému Metópion. Dokonce mu propůjčilo jméno, protože metópion se říkalo právě ločidlu, z nějž parfém obsahuje pryskyřici. Pojďme si představit všechny rostliny, jimiž je tvořen.
Jedovatá i léčivá trojka. Blín, rulík a durman – historie a současnost
Blín, durman a rulík jsou rostliny známé již od starověku a jsou to důležité zdroje bioaktivních látek, které mají využití v současné medicíně. Izolace alkaloidů využitelných v medicíně je totiž v tomto případě ekonomicky výhodnější než jejich syntetická výroba, a proto se rostliny pěstují ve velkém. Pojďme si je více představit.
Semena a plody na cestách. Vítr, voda, samoobsluha
Rostliny umí cestovat nejrůznějšími způsoby, již jsme si ukázali, jak jim mohou pomoci živočichové. Nyní se podíváme, jak může pomoci vítr či voda i jaké mechanismy si vyvinuly rostliny, které se spoléhají jen samy na sebe. A zkuste hádat, může jedna rostlina být specializovaná jen na jeden typ přenosu, nebo využívá více druhů přenosu svých semen?
Ekologická obnova horských luk
Obrazovou formou si ukážeme diverzitu horských luk v souvislosti se způsobem obhospodařování. Příkladem zachování rostlinné diverzity u nás jsou bělokarpatské louky. V poslední době však dochází v souvislosti s postupným opouštěním tradičních forem hospodaření k výrazné degradaci mnoha stanovišť. Zavítáme do tradiční dovolenkové destinace Nízkých Karpat – Slovenského ráje.
Léčivý koktejl ibišku súdánského
Ibišky jsou vděčnými rostlinami pěstovanými pro své velké dekorativní květy – bílé, červené, modré… Ibišek súdánský je však specifický tím, že se pěstuje nejen pro okrasu, ale především pro své dužnaté kalichy, které patří mezi superpotraviny a mají celou škálu pozitivních účinků na lidský organismus.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Botanica Nova, z.s., neziskový vydavatel časopisu Nová Botanika. Váš nový průvodce světem rostlin.
Časopis Nová Botanika přináší zajímavosti ze světa rostlin. Objevujte krásu a rozmanitost rostlin. Poznejte nejnovější technologie a objevy. Inspirujte se tipy pro Vaši zahradu. Seznamte se s výsledky vědeckého bádání. Navštivte botanické zahrady. Vyzkoušejte tradiční i méně známé léčivé rostliny. To vše a mnohé další na Vás čeká v časopise Nová Botanika. Poznejte svět rostlin, jak jej neznáte.