Objevujte úžasný svět rostlin s časopisem Nová Botanika

ČASOPIS NOVÁ BOTANIKA - ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ROSTLIN PRO VŠECHNY MILOVNÍKY ROSTLIN

NOVÉ JARNÍ ČÍSLO 2022/1 VYCHÁZÍ JIŽ 30. KVĚTNA 2022

Obsah Nové Botaniky 2022/1 - podívejte se zde: Obsah Nové Botaniky 2022_1

Co na vás čeká? Vybíráme z obsahu.

Tajuplný svět masožravých rostlin - jaké důmyslné pasti vynalezly, odkud pocházejí a jaké nové objevy vědci učinili?

Nejnovější i nejohroženější rostlinné druhy světa. Krásné rostliny, které ohrožuje kdo jiný než člověk. Poznejte novinky připravené opět ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew v Anglii.

Krása tulipánů. Odkud pochází a jaké tulipány jsou od nás?

Tajemné a krásné Beskydy - čím jsou význačné tyto naše hory? Co zde roste?

Barevná pšenice. Zlatá barva to ano, ale červené či černé pšenice, kdo to kdy viděl? I naši vědci šlechtí zajímavé odrůdy pšenice.

Znáte akébii? Pokud ne, tak jsi poznejte s námi, je to zajímavá potenciální léčivka.

Na břehu Máchova jezera. Můžete lenošit, a/nebo se vydat do lesa, poznat zajímavé houby naší přírodní památky Swamp.

Koření. Sůl a pepř nestačí... Poznejte zajímavé druhy koření, často i s léčivými účinky. V novém seriálu.

Rozmarýn, meduňka a levandule - zaostřeno na tato koření, jaké mají léčivé účinky?

Shikakai neboli akácie vzhledná. Rostlina nejen pro krásné vlasy, čím je zajímavá?

Krásné rostliny z Orientu. Jak je pěstovat u nás? Další díl o východoasijských kráskách na zahradu.

Tuřín. Zdravá zelenina považovaná za superpotravinu. Jak ji naši vědci šlechtí pomocí pylových zrn?

Úrodný půlměsíc - datle, fíky, víno, olivy, ale i luskoviny. Další díl výletu za poznáním geografického původu rostlin.

Vítáme Vás v e-shopu časopisu Nová Botanika. Můžete si zde objednat tištěnou i elektronickou verzi časopisu Nová Botanika, který vychází dvakrát ročně. Zažijte unikátní čtení o rostlinách zcela bez reklam.

Na co se můžete těšit v podzimní čísle 2021/2, které vyšlo 15. listopadu 2021

Citrusy – poklady mezi vonnými rostlinami

Vůni citronu či pomeranče si jistě dobře vybavíte, ale citrusová vůně není jen jediná, znáte třeba neroli? Tentokrát se na naší vonné cestě zastavíme u citrusů a povíme si, jaký je jejich původ, kdy vlastně vznikly a odkud pocházejí. A tipli byste si, které druhy jsou původní a které vznikly křížením? Napovíme, že vás možná čeká překvapení, neboť pomerančovník ani citroník mezi původní druhy nepatří.

Aloe Sokotry a jejich etnobotanické využití

Aloe jsou jedny z nejznámějších sukulentních rostlin, které se díky svým léčivým účinkům používají již od pradávna. Tento rod je však velmi bohatý, zahrnuje téměř 600 druhů. Aloe ze Sokotry zmiňoval už Marco Polo ve svém cestopise Milion. Kromě nejznámější aloe pravé si představíme tři endemické druhy aloí ostrova Sokotry. Čím se liší, jaké mají etnobotanické využití a jaké typy šťáv ostrované využívají, např. při léčbě očních zánětů a žaludečních problémů?

Papája, ananas a fíkovník jako zdroj rostlinných enzymů

Papája, ananas a fíkovník jsou zajímavé nejen chutnými plody, ale i obsahem enzymů zvaných proteázy, které se využívají v řadě odvětví, mimo jiné i v medicíně, např. v enzymoterapii. O těchto třech rostlinách si povíme více a ukážeme si, jaké jsou účinky jejich proteáz, tedy papainu, bromelainu a ficinu, na naše zdraví.

Hibernující semena

Rostliny jsou na první pohled méně pohyblivé organismy než živočichové, proto vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují přežít a vypořádávat se s neustálými výzvami měnícího se prostředí. Jedním z nejdůležitějších okamžiků životního cyklu rostlin je správné načasování klíčení semen, kde hraje významnou roli dormance semen. Co tedy semena probudí?

Bakopa drobnolistá a pupečník asijský – ájurvédské byliny nejen pro lepší paměť

Znáte brahmi? Možná jste už slyšeli o této ájurvédské bylině, která může mít blahodárný vliv na nervovou soustavu, zvyšuje soustředěnost a zapamatování si nových informací. Je to bakopa drobnolistá a její označení brahmi je nejběžnější. Pupečník asijský je druhá bylinka, která má běžné označení gotu kola, někdy je ale také označována jako brahmi, díky podobným účinkům. Obě rostliny patří do odlišných čeledí, liší se svými obsahovými látkami a mají i řadu dalších účinků. Proč je nepoznat blíže?  

Domestikace rostlin aneb rostliny ve službách člověka

Domestikace rostlin i živočichů je proces, při kterém se přetvářejí divoce žijící druhy v druhy vhodnější k chovu či pěstování. Přibližně 2500 druhů rostlin prošlo některými stupni domestikace, ale pouze 250 je považováno za plně domestikované. V novém seriálu vám chceme představit nejběžnější domestikované druhy, z jakých planých druhů vznikly, centra jejich původu a další zajímavosti.

Blízkovýchodní a středomořské centrum domestikovaných rostlin 1. díl.

Z hlediska počtu a důležitosti domestikovaných rostlin, ale i zvířat, je nám geograficky nejbližší oblast tzv. Úrodného půlměsíce, tedy Blízký východ, kolébka mnoha civilizací. Na tuto oblast se proto zaměříme i v prvním díle našeho seriálu a představíme si nejdůležitější obiloviny, pšenici, ječmen a žito, a významnou přadnou rostlinu, len.

Zapomenuté africké dřeviny – olejodárné rostliny s potenciálem nejen pro Zambii

Dvě třetiny světové produkce potravin pocházejí pouze z 12 rostlinných druhů, a přitom známe již kolem 370 tisíc druhů krytosemenných rostlin. Kvůli zemědělské intenzifikaci mizí tradiční plodiny a s nimi i udržitelné pěstební praktiky drobných farmářů. Současně se ztrácejí také planě rostoucí rostliny. Představíme si tři opomíjené olejodárné dřeviny s tajemnými místními jmény mubula, mongongo a munyelenyele, jejichž využití by mohlo být do budoucna velice zajímavé.

Karotenoidy – sekundární metabolity nezbytné pro život na Zemi i jako významná složka potravy

Karotenoidy jsou barviva, která způsobují typickou červenou, oranžovou či žlutou barvu mnohých květů či plodů rostlin. Karotenoidy navíc patří mezi antioxidanty, a mají tedy významné pozitivní účinky na zdraví člověka. Jsou také nezbytné pro náš zdravý zrak. Přečtěte si, jak nejlépe zacházet s jejich dostupným zdrojem, jablky, aby jejich účinek byl co nejvyšší.

Lišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu

V současném zájmu o měnící se klima naší planety jsou předmětem zájmu adaptace organismů na extrémní podmínky. V drsném prostředí Antarktidy je chlad a mráz jedním z hlavních stresových faktorů. Jak si s antarktickým mrazem poradí symbiotický organismus složený z řasy a houby, tedy lišejník? Přijměte pozvání na cestu za lišejníky do antarktických oblastí souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse.

Houby Zemské brány

Tentokrát vás pozveme na procházku do Zemské brány podél toku Divoké Orlice, kde vám ukážeme několik pozoruhodných hub. Nepřehlédněte míhavku vodní, která roste na místě, kde byste houby nečekali. Koncem jara a počátkem léta ji najdete na dřevě listnáčů ponořeném v čisté a proudící vodě lesních potůčků. Představíme vám i jiné zajímavé druhy, které by běžný zájemce o přírodu za houby vůbec nemusel považovat.

Rostliny a zasolení

Rostliny mají schopnost mnoha adaptací na různorodé, často velmi nepříznivé podmínky prostředí. Velmi specifickým případem jsou půdy s vysokým obsahem solí, ať už rostliny rostou např. blízko moře, nebo se musí vyrovnat se zvýšenou salinitou v důsledku činnosti člověka, jako je zimní solení silnic a dálnic. Jak se rostliny se stresem způsobeným zvýšenou koncentrací solí a dalšími důsledky vyrovnávají?

Tritordeum – plodina mezi ječmenem a pšenicí

Člověk křížil plodiny od počátku přechodu z lovce a sběrače na usedlý zemědělský typ. O domestikaci rostlin v tomto čísle přinášíme více příspěvků a nyní si představíme méně známou plodinu, tritordeum, které vzniklo hybridizací divokého příbuzného ječmene, ječmene chilského, a kulturní pšenice tvrdé. Jaké má tato plodina vlastnosti a čím je unikátní?

Pěťour – obtížný plevel, nebo užitečná léčivka?

Některé rostliny jsou evolučně velmi dobře vybaveny k šíření a úspěšnému růstu na nových stanovištích, třeba i v člověkem zabetonované a vyasfaltované krajině velkoměst. Představíme si rostlinu, kterou mnozí považují spíše za obtížný plevel, ale která může být ve skutečnosti užitečnou léčivkou. Zaostřeno na pěťour z čeledi hvězdnicovitých.

Masožravá „kobří lilie“ darlingtonie kalifornská

Darlingtonie je ozdobou skleníků pěstitelů masožravých rostlin. O to větší překvapení zažije pěstitel při návštěvě přírodních lokalit, kde své láčky na odiv vystavují tisíce rostlin. Ony je však nevystavují jen tak pro nic za nic, jsou na lovu. Na jakou kořist číhají a jak se vůbec rostliny staly masožravými? To vše v článku představujícím kobří lilii.

A o čem jste si mohli (a stále můžete) přečíst v jarním čísle Nové Botaniky, které vyšlo 30. května 2021?

• Garcinie kola alias hořké kolové oříšky. Jaké mají léčebné využití a jakým problémům cenné stromy čelí?  
• Ořešák královský - královská superpotravina. Tajemství jeho vzniku a léčivé účinky.
• Botanická zahrada Hl. města Prahy. V Praze nenajdete až tolik míst, kde si můžete v oáze zeleně odpočinout a poznat mnoho zajímavých rostlin.
• Lichořeřišnice - nejen jedlé květy, ale i silné antibakteriální účinky proslavily tuto okrasnou rostlinu. Poznejte rostlinné antibiotikum.
• Rostliny proti covid-19. Nikdy nebyly znalosti léčivých rostlin tak důležité jako dnes.
• Dvě vzácné rostliny ze Slavkovského lesa. Zimostrázek alpský a rožec kuřičkolistý. 
• Rozmanitost rostlin. Vydejme se za novými objevy opět ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew v Anglii.
• Amarant, quinoa a pohanka - zajímavé bezlepkové plodiny

 A to je jen malá ukázka, je toho samozřejmě mnohem více. :-)

*****************************************************************************

Co si můžete přečíst v podzimním čísle Nové Botaniky 2020/2? Podívejte se zde na youtube.

Nové druhy rostlin - přinášíme ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew (Royal Botanical Gardens, Kew)

Tajemství kakaovníku - obsahové látky a účinky dle nejnovějších výzkumů

Borůvky, brusinky a jejich příbuzní - na co se mohou hodit?

Za dračinci na Sokotru - dračí krev a vzácné dračince rumělkové se snaží zachránit čeští vědci

Jakon - plodina Inků se dá dobře pěstovat i u nás

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně - co na vás čeká?

Evoluce hub - co říkají nejmodernější genetické výzkumy?

Perovskie lebedolistá - tak trochu jiná hluchavka (jaké má účinky?)

Pšenice jednozrnka - pokvete nám starobylá odrůda?

Výprava za rostlinami Patagonie - pohodlně se posaďte a začtěte se do vyprávění o zajímavých rostlinách Argentiny a Chile

Exotické krásky z rostlinné říše opět přicházejí 

Fotosyntéza a prostředí - jak rostliny ke kyslíku přišly

A mnoho dalšího...

A co najdete v jarním čísle 2020/1? Podívejte se zde na detailní obsah čísla 2020/1.

• Představíme si některé rostliny, které jsou zkoumány pro své antivirové působení
• Povíme si o příběhu banánovníku, jehož nejmodernější výzkumy probíhají u nás
• Zjistíme, které rostliny jsou nejbohatším zdrojem vitaminu C, i k čemu je tento vitamin dobrý
• Vypravíme se na tajuplný ostrov Sokotru, kde poznáme obry mezi rostlinami
• Dozvíte se něco o fotosenzitizujících rostlinách, které zvyšují naši citlivost vůči slunečnímu záření
• Ochutnáme smrže a povíme si o nich lecjaké zajímavosti
• Vydáme se na sopky Chile, abychom prozkoumali, co tam roste zajímavého
• Přivoníme k labdanu 
• Nakoukneme do pravěku Dreveníkem, oknem do přírody třetihor
• Dozvíme se, jaké nejmodernější metody šlechtění rostlin jsou k dispozici
• Prozkoumáme léčivé účinky naší slavné léčivky třezalky tečkované
• Pokocháme se krásami Dendrologické zahrady v Průhonicích
• Objevíme, co je nového u lilku bramboru
• S krásnoočkem zamíříme do vesmíru
• Podíváme se na choroše - některé mohou být nejen jedlé, ale i léčivé
• A řekneme si něco o vegetativním křížení - byla to slepá cesta ve vývoji rostlinných biotechnologií?

Časopis Nová Botanika přináší zajímavosti ze světa rostlin. Objevujte krásu a rozmanitost rostlin. Poznejte nejnovější technologie a objevy. Inspirujte se tipy pro Vaši zahradu. Seznamte se s výsledky vědeckého bádání. Navštivte botanické zahrady. Vyzkoušejte tradiční i méně známé léčivé rostliny. To vše a mnohé další na Vás čeká v časopise Nová Botanika. Poznejte svět rostlin, jak jej neznáte.

PŘEDCHOZÍ ČÍSLO NOVÉ BOTANIKY PLNÉ ZAJÍMAVOSTÍ ZE SVĚTA ROSTLIN VYŠLO 15. listopadu 2019. TÉMATEM ČÍSLA JE EVOLUCE ROSTLIN, VÍCE NEŽ 400 TISÍC DRUHŮ ROSTLIN TOTIŽ NEVZNIKLO ZE DNE NA DEN. Vydejte se s námi na cestu od jednobuněčných organismů až k tisíciletým velikánům. Co se skrývá za dlouhověkostí některých rostlin? Jaká přizpůsobení mají rostliny k opylování a jak se naopak přizpůsobili jejich opylovači? Jaké vzácné rostliny, které nenajdete nikde jinde, vytvořila evoluce na tajuplném ostrově Sokotra? Jaké rostliny vznikly s obsahovými látkami vhodnými pro naše zdraví a jsou základem ájurvédské medicíny? Jaké rostliny se vyvinuly na Dálném východě a můžeme je u nás pěstovat? Která další bezlepková plodina se hodí k zařazení do našeho jídelníčku? Co se skrývá v genové bance za poklady? Jak evoluce vytvořila mrazuvzdorné rostliny a jak toho využít? Nejen na tyto otázky najdete odpověď v novém čísle Nové Botaniky. 

NOVINKA: Dle Vašich četných přání jsme jako bonus k různým typů předplatného (kromě elektronické verze v archivu ročníku pro Vás) zařadili e-verze časopisu zdarma jako milý dárek pro Vaše blízké se zájmem o rostliny. U Superpředplatného je to až 12 e-verzí zdarma. Časopis můžete darovat i formou dárkového certifikátu.

Můžete také navštívit naše webové stránky, kde na Vás čeká řada bonusových materiálů a dalších informací. Stránky najdete zde: www.novabotanika.eu.

Tipy pro Vás: 

• Český vydavatel, nezisková společnost Botanica Nova, z. s. - zakoupením podporujete domácí populárně-naučný a neziskový projekt
• Originální články našich autorů - odborníků v daném oboru
• Žádné překlady ze zahraničních časopisů
• Žádný copywriting (tj. žádné články "bez autorů", psané na zakázku a bez hlubších znalostí)
• Náš časopis tiskneme v nejvyšší kvalitě na křídovém papíře 
• Při čtení Vás nebudou rušit žádné reklamy a to ani skryté.
• Tištěná i e-verze je distribuována na území České republiky. Na území Slovenské republiky dodáváme pouze e-verzi v podobě E-Superpředplatného.

CHCETE PODPOŘIT NEZISKOVÝ EDUKAČNÍ PROJEKT NOVÉ BOTANIKY FORMOU FINANČNÍHO DARU? KONTAKTUJTE NÁS PROSÍM NA E-MAILU: redakce@novabotanika.eu. DĚKUJEME.