Časopis Nová Botanika na Firmy.cz
PRÁVĚ VYCHÁZÍ JARNÍ ČÍSLO NOVÉ BOTANIKY. UDĚLEJTE SI RADOST S NOVÝM ČASOPISEM O ROSTLINÁCH, který dostanete poštou až k Vám domů. Využijte aktuální velké slevy předplatného Nové Botaniky. Chcete vědět, jaké rostliny mohou mít antivirové účinky? Ve všech číslech takové rostliny najdete. Např. vrcholák, amalaki, jinan, granátové jablko, pelargonie sidonská, atd. Nové číslo vychází 30. května 2020. Podíváme se na Sokotru i do Chile, prozkoumáme dědičnou informaci banánovníku, navštívíme Dendrologickou zahradu, ale je to mnohem více. Ke každému ročníku získáváte automaticky elektronický archiv časopisu na CD a možnost věnovat e-čísla Vašim přátelům. Přidejte se k našim čtenářům a užívejte si výhod předplatného.

VELKÝ PŘEHLED: Jaké rostliny účinkovaly proti koronavirům?

VELKÝ PŘEHLED: Jaké rostliny účinkovaly experimentálně proti koronavirům?

Co jsou koronaviry

Skupina několika druhů virů, jejichž viriony jsou tvořeny jednořetězcovou (+) RNA a proteinovou kapsidou. Mohou způsobovat infekce dýchacího a trávicího traktu u savců a ptáků. U lidí většinou způsobují onemocnění typu běžného nachlazení, ale mohou mít i mnohem závažnější průběh (např. zápal plic, či SARS  - těžký akutní respirační syndrom, apod.).

Jaké známe lidské koronaviry

Jsou to HCoV-229E, -OC43, -NL63, -HKU1,

dále Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus (SARS-CoV), který se šířil od roku 2002 z Číny a v roce 2003 (do konce července) způsobil 774 úmrtí.

V roce 2012 byl popsán další typ lidského koronaviru Middle East respiratory syndrome coronavirus (MERS-CoV) a v současnosti se šíří koronavirus SARS-CoV-2, způsobující onemocnění označované jako COVID-19.

Existují tedy rostliny, které by mohly pomoci léčit tuto infekci?

Patrně ano, ale zatím není dostatek relevantních informací a klinických studií. Mnohé rostliny mohou mít antivirové účinky, ale často jsou prokázány jen experimentálně v buněčných kulturách nebo na zvířatech a také často jsou účinky známy jen pro určité viry.  Je možné, že tyto látky se stanou základem pro vývoj nových léčiv proti koronavirům. I proto si je představíme, speciálně ty, které měly určité antivirové působení proti již známým koronavirům. Jejich účinky proti SARS-CoV-2 však nejsou dosud jasné.

Je používání takových rostlin bezpečné?

Různé rostliny mohou mít různé antivirové účinky, a mohou se lišit i svou potenciální toxicitou. Vždy je třeba opatrnosti, protože u mnohých není jasné, zda účinkují i jinak než experimentálně in vitro, či zda jsou bezpečné při běžném používání, případně není známo, jaké mají interakce s léky, které užíváte. Nedá se ovšem vyloučit, že antivirové účinky tyto rostliny mohou mít i při konzumaci, vždy je třeba zjistit maximum informací o jejich bezpečnosti před užíváním, případně věc konzultovat se svým lékařem.

A jaké rostliny měly účinky proti koronavirům?

Výskyt závažných virových onemocnění typu SARS a MERS vedl k intenzivnímu výzkumu látek, které inhibují množení (nejen) těchto virů. Podívejme se na malý přehled, ale musíme mít na zřeteli, že účinek proti jednomu typu viru nemusí automaticky znamenat účinek i proti jinému typu.

I. Japonští vědci testují rostlinné látky proti koronavirům

PEDV virus ze skupiny koronavirů  (Coronaviridae) způsobuje epidemický průjem prasat. Tyto obalené jednovláknové RNA viry mají podobný způsob replikace (množení) a proto byl využit jako modelový virus pro screening účinku různých rostlinných látek. Japonští vědci již v roce 2016 provedli analýzy několika tisíc rostlinných extraktů a vytipovali tři rostlinné druhy, které měly výraznou antivirovou aktivitu: kamélie japonská (Camellia japonica), Saposhnikovia divaricata (rostlina z čeledi miříkovité) a kapraď Dryopteris crassirhizoma. A jaké látky byly testovány? Oleanové triterpeny z květů kamélie, kumarinové látky z kořene Saposhnikovia divaricata a floroglucinolové látky z oddenku Dryopteris crassirhizoma. Tyto látky vykazovaly inhibiční aktivitu proti virové replikaci.

II. Bez černý (Sambucus nigra) je tradiční rostlina používaná v lidovém léčitelství a to  pro léčbu nachlazení a virových onemocnění, a může dokonce účinkovat i proti koronavirům 

Ačkoli klinických studií není příliš mnoho, v několika experimentálních studiích z poslední doby se ukázalo, že extrakty z květů i plodů bezu černého mají skutečně i antivirové účinky, a to proti virům chřipky, HIV, virům oparu (Herpes simplex-1) a dokonce také proti viru ze skupiny koronavirů, způsobujícího infekční bronchitidu u kuřat (IBV). U tohoto viru účinkoval inhibičně etanolový extrakt z plodů a to v experimentu in vitro.

III. Silvestrol – možná budoucí hvězda mezi antivirovými látkami z rostlin, účinkuje i proti koronavirům

Silvestrol byl izolován relativně nedávno z plodů a větví rostliny Aglaia foveolata, která roste v oblasti Indonésie a Malajsie. Vyznačuje se silnou cytotoxicitou proti nádorovým buněčným liniím, u nichž indukuje apoptózu (programovanou buněčnou smrt). Nedávno byl podroben také výzkumům zkoumajícím jeho antivirové účinky.

U jakých koronavirových onemocnění vykazuje silvestrol silnou inhibici a tedy protivirové působení, jak ukazují nejnovější studie? Jsou to Human coronavirus 229E (HCoV-229E) a Middle East Respiratory Syndrome coronavirus (MERS-CoV).

IV. Další rostlinné látky proti koronavirům

Saikosaponiny (triterpenové glykosidy) z rostlin Bupleurum (prorostlík) a  Scrophularia scorodonia (krtičník) vykazují antivirovou aktivitu proti koronaviru HCoV-229E (především saikosaponin B2). Tyto sloučeniny inhibovaly časnou fázi infekce in vitro.

Mezi rostlinami, které měly antivirový efekt proti typu SARS-CoV (jehož jiný typ SARS-CoV-2 způsobuje současnou pandemii), jsou Lycoris radiata (amarylkovitá rostlina), Artemisia annua (pelyněk roční), Pyrrosia lingua (kapradina z čeledi osladičovité) a Lindera aggregata (rostlina z čeledi vavřínovité).

Z látek, které účinkovaly proti SARS-CoV- enzymům (např. nsP13 helikáze a 3CL proteáze) jmenujme také myricetin (látka, která je v zelenině, např. rajčatech, ovoci, ořechách, čaji), scutellarein (látka z rostliny Scutellaria lateriflora), a fenolické sloučeniny z rostlin Isatis tinctoria (= I. indigotica, boryt barvířský, vysoké dávky nebo dlouhodobé užívání je toxické pro ledviny) a Torreya nucifera (toreja japonská) nebo extrakt z Houttuynia cordata (touleň srdčitá, pochází z Asie, u nás jako půdopokryvná rostlina, v Asii jako potravina a léčivka).

Zlatice převislá. Na embryonálních buňkách kuřecích embryí bylo již v roce 2011 experimentálně prokázáno, že forsythiasid A účinkoval na koronavirus způsobující infekční bronchitidu drůbeže (IBV), další studie na koronavirech však chybí.

Z dalších potenciálně antivirových rostlin účinkujících možná proti koronavirům jmenujme např. lékořici (Glycyrrhiza glabra). Její saponinová látka glycyrrhizin (glycyrrhizinová kyselina) účinkovala in vitro i na zvířecích modelech proti různým virům. Tradičně se používala proti virové hepatitidě v Japonsku, dále účinkovala proti virům EBV, chřipky, nebo SARS-CoV (předchozí variantě současného pandemického viru, která způsobuje SARS). Při užívání lékořice existuje riziko řady nežádoucích účinků a interakcí, může (mezi jinými) např. zvyšovat krevní tlak, interagovat s léky na hypertenzi či ovlivňovat metabolismus kortikoidů. Je tedy třeba zvýšené opatrnosti.

Uvidíme, zda budou vyvinuta léčiva proti koronavirům odvozená i z těchto výše uvedených rostlin. Jsou uvedeny jen pro vaši informaci, nikoli jako doporučení k případné léčbě. Jak jsme již uvedli, ne všechny jsou vhodné pro „domácí testování“ a vždy je třeba zjistit maximum informací o jejich bezpečnosti před užíváním, případně věc konzultovat se svým lékařem i z důvodu možných interakcí s léky, které právě užíváte, případných nežádoucích účinků, alergií či možného ovlivnění jiných onemocnění. 

 

Časopis Nová Botanika na Firmy.cz