VELKÝ PŘEHLED: Jaké rostliny účinkovaly proti koronavirům?

Aktualizace:

2021: V novém čísle 2021/1 se podíváme se známým toxikologem panem profesorem J. Patočkou detailně na rostliny, které by mohly působit proti onemocnění covid-19. 

2/2021

Prevence a léčba covid-19 

Než bude široce dostupné očkování, je dobré vědět, jaké rostliny použít v prevenci a léčbě onemocnění covid-19 na základě nejnovějších vědeckých poznatků.

Biochemické in silico prediktivní mapování přineslo řadu potenciálních léčivých rostlin s vazebnou a funkční afinitou k viru SARS-CoV2 (covid-19), dá se tedy s velkou pravděpodobností očekávat, že mohou účinkovat proti covid-19. některé přinášíme pro informaci, jiné se dají běžně sehnat i u nás.

Je to např. Tridax procumbens, hvězdnicovitá rostlina z tropické Ameriky, jejíž sloučeniny bergenin, beta-sitosterol, centaurein, procumbentin, luteolin a puerarin vykazovaly vazebnou afinitu k proteinům uvedeného koronaviru.

Dále látka guaiol z hřebíčku (známé koření, Syzygium aromaticum) a látka ze zázvoru gingeronone A, vykazovaly v modelech potenciální inhibiční aktivitu proti covidu-19. Na protivirové účinky zázvoru jsme upozorňovali již dříve. 

Další potenciální protivirové látky proti covid-19 jsou rutin a kurkumin. 

Z rostlin pelyněk roční (Artemisia annua), touleň srdčitá (Houttuynia cordata) a bez Sambucus formosana (=Sambucus javanica). V dřívějších studiích i náš bez černý vykazoval protivirové účinky.

10/2020

Ašvaganda (Withania somnifera) a skořice jako zdroj potenciálně antivirových látek proti SARS-CoV-2 (covid-19)

Ve studii publikované v srpnu tohoto roku byly provedeny molekulárně dynamické simulace látek obsažených ve dvou rostlinách -  Withania somnifera (ašvaganda, withánie snodárná) a Azadirachta indica (Azadirachta indická, neem). Obě jsou poměrně dobře známé i u nás, ašvaganda pro své antistresové účinky a neem např. pro své protizánětlivé a protimikrobiální účinky.

Ze studie vyšly nejlépe dvě látky z ašvagandy - Withanolid R a 2,3-Dihydrowithaferin A, které by se mohly vázat na spike glykoprotein a hlavní proteázu viru SARS-CoV-2.

V jiné studii z června tohoto roku byly počítačově zkoumány látky ze skořice a zde vyšly tenufolin a Pavetannin C1 jako vhodné inhibitory proteázy viru SARS-CoV-2.

Předpokládá se, že tyto látky budou dále zkoumány pro své antivirové působení.

10/2020

Himalájská rebarbora (Rheum emodi) – potenciální látky proti Sars-CoV-2 (covid-19)

Intenzivní výzkumy probíhají nejen při vývoji vakcín, ale také pro identifikaci látek potenciálně inhibujících virovou infekci a to i mezi rostlinami.

V jedné z nejnovějších studií* bylo zkoumáno 100 sloučenin z 10 perspektivních rostlinných druhů. Pomocí různých počítačových algoritmů se ukázala jako velmi nadějná rostlina známá jako himalájská reveň (Rheum emodi, syn. R. australe). Její antrachinonové sloučeniny emodin, anthrarufin, alizarin, aloe- emodin a dantron měly v těchto analýzách dobrou modelovou schopnost se vázat ve třech různých aktivních místech N-terminální domény nukleokapsidového proteinu viru SARS-CoV-2 a tedy potenciálně bránit virové infekci. Všechny látky mají mít údajně přijatelnou toxicitu, nicméně např. u emodinu dřívější data ukázala jistou hepato– a nefrotoxicitu (tj. toxický vliv na játra a ledviny). Otázky jejich bezpečnosti, dávkování i antivirových účinků tak jistě budou předmětem dalších výzkumů. 

*Rajan Rolta, Rohitash Yadav, Deeksha Salaria et al. (2020): In silico screening of hundred phytocompounds of ten medicinal plants as potential inhibitors of nucleocapsid phosphoprotein of COVID-19: an approach to prevent virus assembly, Journal of Biomolecular Structure and Dynamics.

10/2020

Představujeme rostliny s antivirovými účinky

Bez černý (Sambucus nigra)

Tentokrát zůstaneme v naší domácí flóře. Pro ty, kteří neholdují bylinným čajům, je šťáva z černého bezu jednoznačně nejlepší volbou pro současné období. Překvapivě dobře se vyjímá v kombinaci se zázvorem a červenou řepou.

Bez černý patří do čeledi pižmovkovité (Adoxaceae), pochází z Evropy, S Afriky a Z Asie, zavlečen byl do Severní a Jižní Ameriky. Mezi jeho testované účinné látky patří např. flavonoidy (kempferol, kvercetin, epikatechin).

Říkáte si, zda tradiční léčivka našich babiček není snad poněkud přeceňována. Nevypadá to tak, ale jako obvykle není dost klinických studií. Extrakty z květů i plodů vykazovaly antivirové účinky, a to proti virům chřipky, HIV, virům oparu (HSV-1) a také proti viru ze skupiny koronavirů způsobujícímu infekční bronchitidu drůbeže (IBV). Obsažené látky mohou také stimulovat imunitní systém. U lidí s autoimunitními onemocněními je třeba zvýšené opatrnosti či se mu raději vyhnout, určitě z hlediska dlouhodobého užívání. Jeho účinky proti původci covid-19 nejsou jasné, ačkoli jej jeho poměrně široké antivirové působení řadí mezi testované rostliny. Jako prevence či doplňková léčba nemusí být bezinková šťáva špatnou volbou.

Granátové jablko

Plody marhaníku granátového (Punica granatum) jsou známé jako granátové jablko. Nenechte se odradit určitou náročností přípravy granátového jablka ke konzumaci. Jadérka s míškem jsou osvěžujícím ovocem, které má různé účinky, např. protistresové. Jeho slupky mají antibakteriální a antivirové účinky.

Rostlina, tedy stromek marhaníku patří do čeledi kyprejovité (Lythraceae), pochází ze Střední Asie, hojně se pěstuje v mnoha dalších částech světa.
Mezi jeho testované účinné látky patří různé extrakty, ellagitanin punikalagin.

Vnitřní „slupky“ – přehrádky a houbovitá pletiva uvnitř plodu i celé oplodí („kůra“) obsahují ale ještě více ceněných látek. In vitro působil extrakt ze slupek proti chřipkovému viru, viru hepatitidy C (HCV) a proti herpetickým virům (HSV-1, HSV-2). Zaznamenán byl i účinek proti viru myší hepatitidy (MHV) ze skupiny koronavirů.

Pokud se nechceme připravovat s těmito plody, nabízí se i možnost konzumace džusu, vzhledem k tomu, že je obvykle lisován i se slupkami, obsahuje značné množství ellagitaninů i dalších látek. Granátové jablko je také dobrou volbou pro ty, kdo nepreferují bylinkové čaje.

Lykoris, „pavoučí lilie“ (Lycoris radiata)

Zůstaneme opět v Asii, abychom si představili další potenciálně antivirovou rostlinu. Pochází z východní Asie (Čína, Japonsko, Korea, Nepál) a patří do čeledi amarylkovité (Amaryllidaceae), kam patří např. česnek.

Na rozdíl od česneku je ale lykoris rostlinou za syrova jedovatou, její cibule je ale po uvaření jedlá. V Japonsku, Číně a USA se pěstuje hlavně jako okrasná rostlina, které se vyhýbají hlodavci.

Hlavní její testované účinné látky jsou alkaloidy.

Experimentálně byla zjištěna protivirová aktivita izolovaných alkaloidů proti viru ptačí chřipky (H5N1). Alkaloid lykorin účinkoval také proti koronaviru SARS-CoV.

Pro „domácí testování“ jejích účinků proti virům není dostatek dat o účinku a především bezpečnosti, ačkoli určité studie její potenciál testují. Proti hovoří i její jedovatost. Jako okrasná rostlina ale vypadá pěkně.

Právenka léčivá (Justicia adhatoda)

Tak tuto rostlinu po celý rok venku pěstovat nemůžeme, pochází z poněkud teplejších oblastí jižní Asie (Indie, Srí Lanka, Bangladéš, Nepál, Afghánistán, Pákistán, Vietnam). Patří do čeledi paznehtníkovité (Acanthaceae). Nicméně doma ji klidně pěstovat můžeme.

Testovaných látek je více, ale nejznámější je asi chinazolinový alkaloid vasicin. Pokud znáte již dávno používaný bromhexin, tak ten je jeho syntetickým analogem, uvolňujícím dýchací cesty.

Již ve dřívějších studiích extrakt z právenky vykazoval inhibiční aktivitu proti virům chřipky či oparu. Je to tradiční ájurvédská léčivka a tak je i dnes její antivirové působení zkoumáno. Předpokládá se a předběžná data ukazují, že účinkuje i proti SARS-COV-2, tedy původci covid-19.

Chuťově se jedná o nepříliš atraktivní čaj, silně hořký, ale v kombinaci s jinými bylinkami (např. se šalvějí a jitrocelem) to není až tak špatné, určitě je to lepší, než viróza samotná.

Pro své antivirové i další léčivé účinky je zkoumán i jiný druh (i rod), tj. právenka latnatá (Andrographis paniculata), která je také pěkně hořká.

Při dávkování je u všech léčivých rostlin třeba opatrnosti, a pokud trpíte nějakými závažnými onemocněními, konzultujte jejich užívání se svým lékařem.

Touleň srdčitá (Houttuynia cordata)

Tradiční léčivka pochází z JV Asie a u nás se občas pěstuje spíše jako půdopokryvná rostlina. Patří do čeledi ještěrkovcovité (Saururaceae)

Víte ale, že má antibakteriální, protizánětlivé a protivirové účinky? Mezi její testované účinné látky patří hlavně flavonoidy a polysacharidy.

Flavonoidy izolované z touleně inhibovaly in vitro i in vivo virus infekční bronchitidy drůbeže (IBV), myší hepatitidy (MHV) a SARS-CoV. Kromě toho působí imunostimulačně.

Na pěstování není náročná, dokonce snese mráz až do -17 °C. Z nati si můžeme připravit detoxikační čaj nebo ji přidat do salátu.

5/2020

Přehled zajímavých rostlin s antivirovými účinky proti různým skupinám virů najdete v posledním čísle Nové Botaniky (2020/1).

VELKÝ PŘEHLED: Jaké rostliny účinkovaly experimentálně proti koronavirům?

Co jsou koronaviry

Skupina několika druhů virů, jejichž viriony jsou tvořeny jednořetězcovou (+) RNA a proteinovou kapsidou. Mohou způsobovat infekce dýchacího a trávicího traktu u savců a ptáků. U lidí většinou způsobují onemocnění typu běžného nachlazení, ale mohou mít i mnohem závažnější průběh (např. zápal plic, či SARS  - těžký akutní respirační syndrom, apod.).

Jaké známe lidské koronaviry

Jsou to HCoV-229E, -OC43, -NL63, -HKU1,

dále Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus (SARS-CoV), který se šířil od roku 2002 z Číny a v roce 2003 (do konce července) způsobil 774 úmrtí.

V roce 2012 byl popsán další typ lidského koronaviru Middle East respiratory syndrome coronavirus (MERS-CoV) a v současnosti se šíří koronavirus SARS-CoV-2, způsobující onemocnění označované jako COVID-19.

Existují tedy rostliny, které by mohly pomoci léčit tuto infekci?

Patrně ano, ale zatím není dostatek relevantních informací a klinických studií. Mnohé rostliny mohou mít antivirové účinky, ale často jsou prokázány jen experimentálně v buněčných kulturách nebo na zvířatech a také často jsou účinky známy jen pro určité viry.  Je možné, že tyto látky se stanou základem pro vývoj nových léčiv proti koronavirům. I proto si je představíme, speciálně ty, které měly určité antivirové působení proti již známým koronavirům. Jejich účinky proti SARS-CoV-2 však nejsou dosud jasné.

Je používání takových rostlin bezpečné?

Různé rostliny mohou mít různé antivirové účinky, a mohou se lišit i svou potenciální toxicitou. Vždy je třeba opatrnosti, protože u mnohých není jasné, zda účinkují i jinak než experimentálně in vitro, či zda jsou bezpečné při běžném používání, případně není známo, jaké mají interakce s léky, které užíváte. Nedá se ovšem vyloučit, že antivirové účinky tyto rostliny mohou mít i při konzumaci, vždy je třeba zjistit maximum informací o jejich bezpečnosti před užíváním, případně věc konzultovat se svým lékařem.

A jaké rostliny měly účinky proti koronavirům?

Výskyt závažných virových onemocnění typu SARS a MERS vedl k intenzivnímu výzkumu látek, které inhibují množení (nejen) těchto virů. Podívejme se na malý přehled, ale musíme mít na zřeteli, že účinek proti jednomu typu viru nemusí automaticky znamenat účinek i proti jinému typu.

I. Japonští vědci testují rostlinné látky proti koronavirům

PEDV virus ze skupiny koronavirů  (Coronaviridae) způsobuje epidemický průjem prasat. Tyto obalené jednovláknové RNA viry mají podobný způsob replikace (množení) a proto byl využit jako modelový virus pro screening účinku různých rostlinných látek. Japonští vědci již v roce 2016 provedli analýzy několika tisíc rostlinných extraktů a vytipovali tři rostlinné druhy, které měly výraznou antivirovou aktivitu: kamélie japonská (Camellia japonica), Saposhnikovia divaricata (rostlina z čeledi miříkovité) a kapraď Dryopteris crassirhizoma. A jaké látky byly testovány? Oleanové triterpeny z květů kamélie, kumarinové látky z kořene Saposhnikovia divaricata a floroglucinolové látky z oddenku Dryopteris crassirhizoma. Tyto látky vykazovaly inhibiční aktivitu proti virové replikaci.

II. Bez černý (Sambucus nigra) je tradiční rostlina používaná v lidovém léčitelství a to  pro léčbu nachlazení a virových onemocnění, a může dokonce účinkovat i proti koronavirům 

Ačkoli klinických studií není příliš mnoho, v několika experimentálních studiích z poslední doby se ukázalo, že extrakty z květů i plodů bezu černého mají skutečně i antivirové účinky, a to proti virům chřipky, HIV, virům oparu (Herpes simplex-1) a dokonce také proti viru ze skupiny koronavirů, způsobujícího infekční bronchitidu u kuřat (IBV). U tohoto viru účinkoval inhibičně etanolový extrakt z plodů a to v experimentu in vitro.

III. Silvestrol – možná budoucí hvězda mezi antivirovými látkami z rostlin, účinkuje i proti koronavirům

Silvestrol byl izolován relativně nedávno z plodů a větví rostliny Aglaia foveolata, která roste v oblasti Indonésie a Malajsie. Vyznačuje se silnou cytotoxicitou proti nádorovým buněčným liniím, u nichž indukuje apoptózu (programovanou buněčnou smrt). Nedávno byl podroben také výzkumům zkoumajícím jeho antivirové účinky.

U jakých koronavirových onemocnění vykazuje silvestrol silnou inhibici a tedy protivirové působení, jak ukazují nejnovější studie? Jsou to Human coronavirus 229E (HCoV-229E) a Middle East Respiratory Syndrome coronavirus (MERS-CoV).

IV. Další rostlinné látky proti koronavirům

Saikosaponiny (triterpenové glykosidy) z rostlin Bupleurum (prorostlík) a  Scrophularia scorodonia (krtičník) vykazují antivirovou aktivitu proti koronaviru HCoV-229E (především saikosaponin B2). Tyto sloučeniny inhibovaly časnou fázi infekce in vitro.

Mezi rostlinami, které měly antivirový efekt proti typu SARS-CoV (jehož jiný typ SARS-CoV-2 způsobuje současnou pandemii), jsou Lycoris radiata (amarylkovitá rostlina), Artemisia annua (pelyněk roční), Pyrrosia lingua (kapradina z čeledi osladičovité) a Lindera aggregata (rostlina z čeledi vavřínovité).

Z látek, které účinkovaly proti SARS-CoV- enzymům (např. nsP13 helikáze a 3CL proteáze) jmenujme také myricetin (látka, která je v zelenině, např. rajčatech, ovoci, ořechách, čaji), scutellarein (látka z rostliny Scutellaria lateriflora), a fenolické sloučeniny z rostlin Isatis tinctoria (= I. indigotica, boryt barvířský, vysoké dávky nebo dlouhodobé užívání je toxické pro ledviny) a Torreya nucifera (toreja japonská) nebo extrakt z Houttuynia cordata (touleň srdčitá, pochází z Asie, u nás jako půdopokryvná rostlina, v Asii jako potravina a léčivka).

Zlatice převislá. Na embryonálních buňkách kuřecích embryí bylo již v roce 2011 experimentálně prokázáno, že forsythiasid A účinkoval na koronavirus způsobující infekční bronchitidu drůbeže (IBV), další studie na koronavirech však chybí.

Z dalších potenciálně antivirových rostlin účinkujících možná proti koronavirům jmenujme např. lékořici (Glycyrrhiza glabra). Její saponinová látka glycyrrhizin (glycyrrhizinová kyselina) účinkovala in vitro i na zvířecích modelech proti různým virům. Tradičně se používala proti virové hepatitidě v Japonsku, dále účinkovala proti virům EBV, chřipky, nebo SARS-CoV (předchozí variantě současného pandemického viru, která způsobuje SARS). Při užívání lékořice existuje riziko řady nežádoucích účinků a interakcí, může (mezi jinými) např. zvyšovat krevní tlak, interagovat s léky na hypertenzi či ovlivňovat metabolismus kortikoidů. Je tedy třeba zvýšené opatrnosti.

Uvidíme, zda budou vyvinuta léčiva proti koronavirům odvozená i z těchto výše uvedených rostlin. Jsou uvedeny jen pro vaši informaci, nikoli jako doporučení k případné léčbě. Jak jsme již uvedli, ne všechny jsou vhodné pro „domácí testování“ a vždy je třeba zjistit maximum informací o jejich bezpečnosti před užíváním, případně věc konzultovat se svým lékařem i z důvodu možných interakcí s léky, které právě užíváte, případných nežádoucích účinků, alergií či možného ovlivnění jiných onemocnění.