Časopis Nová Botanika přináší pro každého něco zajímavého.

• Zajímají vás zahradní rostliny? U nás najdete inspiraci pro tradiční i méně známé krásky na zahradu a dozvíte se i o jejich šlechtění. 
• Chcete být informováni o novinkách z vědy o rostlinách? Spolupracujeme s našimi špičkovými odborníky, takže informace získáte přímo od nich.
• Máte rádi houby? I pro vás přinášíme zajímavé informace o těchto organismech, ať už jako jedlých objektech na talíř nebo jako léčivých houbách či "jenom" zajímavých houbách s nepostradatelnou rolí v koloběhu živin v přírodě.
• Chcete se vyznat v superpotravinách? Kde leží hranice mezi pouhou propagací a skutečnými účinky superpotravin? I proto přinášíme nový seriál o superpotravinách, díky kterému se zorientujete v potravinách, které mohou být zdravým doplňkem jídelníčku.
• Máte rádi přírodu? Řada rostlin přežívá pouze na určitých lokalitách, a až jedna pětina všech druhů na Zemi je ohrožena vyhynutím. Představujeme vám biotopy s našimi vzácnými rostlinami, ale i ohrožené oblasti globálního významu. Od nového čísla např. v seriálu o Sokotře.
• Zajímá vás, co u nás rostlo kdysi dávno? Budete se divit, ale měli jsme tu řadu tropických a subtropických rostlin, ale i dalších rostlin, které v průběhu evoluce vymizely. Proč je nepoznat?
• Jste fanoušky léčivých rostlin? Pro řadu onemocnění existuje možnost léčby či prevence pomocí rostlin, koneckonců medicína na fytoterapii vyrostla. Proto vám v každém čísle vždy přinášíme nějakou zajímavou léčivku.
• Máte rádi kouzelné vůně? Stejně jako léky, i vůně se staly doménou chemického průmyslu. Ale i u vůní často jejich původ často vede k rostlinám, které jich poskytují celé spektrum. V našem seriálu se s nimi seznámíte.  

A nyní se můžete podívat, o čem si můžete v Nové Botanice konkrétně přečíst:

V novém podzimním čísle 2019/2, které vychází 15. listopadu 2019, se dočtete:

Kam vede POZORUHODNÁ EVOLUČNÍ CESTA ROSTLIN?

Na naší planetě žije asi 400 tisíc druhů rostlin, z nichž každý pátý druh je dnes ohrožen vyhynutím. V novém čísle se podíváme na pozoruhodnou cestu rostlin časem a prostorem. V průběhu miliard let se rostliny přizpůsobovaly měnícím se podmínkám prostředí, vznikaly nové kombinace genů a nakonec nové rody a druhy. Jak se rostliny staly rostlinami, kde se vzala jejich zelená barva a k čemu slouží? Jak rostliny optimalizovaly své rozmnožování a jak se tomu přizpůsobili jejich opylovači? Co je Pangea, Gondwana, Laurasie a moře Tethys? Zveme vás na dobrodružnou výpravu za poznáním evoluce rostlin.

TAJUPLNÝ OSTROV SOKOTRA

Nedostupný, tajemný ostrov Sokotra má neuvěřitelné bohatství rostlin (i živočichů), které nikde jinde na světě nenajdeme. Seznamte se s přírodními poměry na ostrově ležícím poblíž pobřeží Afriky a Arabského poloostrova a poznejte v našem novém seriálu vzácné rostliny zblízka.

AMALAKI – LÉČIVÉ OVOCE

Amalaki je potravina, ale i tradiční léčivo pocházející z jihovýchodní Asie. Plody amalaki obsahují velké množství bioaktivních látek, díky nimž má tato rostlina v tradiční ájurvédské medicíně výsostné postavení. Poznejte je blíže a ochutnejte amalaki.

O HŘE HMYZU S ROSTLINAMI ANEB KVĚTY NEOPYLUJÍ JEN VČELY

Evoluce rostlin šla ruku v ruce s evolucí hmyzu. Rozvoj hmyzu umožnil neuvěřitelný rozvoj adaptací rostlin, které chtěly být opylovány, ale musely za to i nějak zaplatit. Jak rostliny vynalézaly a zdokonalovaly svůj nepřeberný repertoár vyzývavých a okázalých lákadel a návnad i nenápadných osidel? A jak tomu hmyz přizpůsoboval své smysly, stavbu těla, způsob života a chování? Představíme si pestrobarevnou soutěživou hru hmyzu s rostlinami, která začala již někdy v druhohorách a plně se rozvinula během třetihor.

ROSTLINY RODU VRCHOLÁK (TERMINALIA) – POKLADY TRADIČNÍ (NEJEN) ÁJURVÉDSKÉ MEDICÍNY

Význam rostlin ájurvédské medicíny již dávno přesáhl hranice indického subkontinentu a tyto rostliny se staly jedněmi z nejrozšířenějších tradičních léčiv na celém světě. A to je hlavní důvod, proč bychom je měli znát a případně vyzkoušet jejich blahodárné účinky na naše zdraví. A proč se navíc neseznámit s rekordmanem v obsahu vitaminu C v rostlinné říši? Poznejte rostliny, které vám mohou zlepšit trávení, ale spektrum jejich účinků je mnohem širší.

CESTA DO PRAVĚKU. PLIOCÉNNÍ FLÓRA EVROPY 

Někdy před pěti až třemi miliony let na Zemi panovalo geologické období zvané pliocén. V pokračování dobrodružné výpravy do minulosti Země poznáme rostliny, které tehdy dominovaly našemu kontinentu.

ZNÁTE BÉR ITALSKÝ? JE TO ZAJÍMAVÁ PLODINA BEZ LEPKU

Bér italský je jednou z prvních domestikovaných plodin Asie, tamní obyvatelstvo nejí jen rýži. A stejně jako rýže, i bér je bez lepku. Dokonce se uvádí, že bér má vyšší výživovou hodnotu než rýže nebo pšenice. Bér se také využívá jako léčivá rostlina, vyšší obsah látek oproti pšenici byl naměřen i u některých esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže syntetizovat a musí je přijímat potravou. A víte, že u nás jsou vyšlechtěny nové odrůdy béru? Přečtěte si článek přímo od autora těchto odrůd.

ANDROGENEZE ANEB KDYŽ MÁ ROSTLINA POUZE OTCE

Je možné, aby potomek měl genetickou informaci pouze od jednoho z rodičů? Androgeneze je způsob rozmnožování, při kterém zdědí potomek geny pouze od otcovského organismu. Tento způsob reprodukce si „vymyslelo“ několik organismů přirozeně, ale praktický význam má hlavně umělá androgeneze u rostlin. 

NEJSTARŠÍ ROSTLINY NA SVĚTĚ. O BOROVICI DLOUHOVĚKÉ

Jak to dělají, že se dožívají tolika let? Borovice dlouhověká je nejstarším jehličnanem na světě, může se dožívat stovek až tisíců let. Za nejstarší exemplář borovice dlouhověké je považován strom starý 5062 let. Tento strom sice není nejstarším živým organismem na naší planetě, nicméně je nejstarším jehličnanem se solitérním kmenem. Vypravme se navštívit živé stromy starší než egyptské pyramidy v Gíze. Co je skryto za takovým úctyhodným věkem?

O HŘE HMYZU S ROSTLINAMI. DARWINŮV LIŠAJ A MADAGASKARSKÁ ORCHIDEJ

"Dobré nebe, jaký hmyz tohle může sát?" řekl Charles Darwin, když viděl orchidej s nápadnou ostruhou, rostoucí na Madagaskaru, nesoucí jméno větrobýl jedenapůlstopý. A zkusil tipnout. Některé rostliny mají totiž květní kalichy tak hluboké, že jsou při opylováni odkázány jen na motýly se sosákem nadměrné velikosti. K nim patří především lišajové, mistrní letci vlahých večerů. Pátrání po tom, jak si jedna endemická madagaskarská epifytní orchidej opatřila svého „osobního“ opylovače s dlouhatánským sosákem, je příběh téměř detektivní. Až po dlouhých 150 letech se Darwinův odhad potvrdil (Někteří evoluční biologové by jistě řekli: Je to tak, pane Darwin!). Druhé dějství hry hmyzu s rostlinami pokračuje.

EXOTICKÉ ROSTLINY VÝCHODNÍ ASIE. Co spojuje plamének, kosatec a kapraď?

Krásky Dálného východu, které je možno úspěšně pěstovat v našich podmínkách, jsme vám již představili v předchozích dílech seriálu. Nyní se zaměříme na druhy, které rostou v nových podmínkách zcela odlišně než ve své domovině. Představíme vám jak zástupce kapradin, tak i kvetoucích rostlin.

KDE SE UKLÁDAJÍ SEMENA? POZVÁNKA DO GENOVÉ BANKY

Sedláci dobře věděli, že semena se musí přesévat každé tři roky, aby odrůdu neztratili. Podobně udržovali semena šlechtitelé, semenáři a instituce zaměřené na uchovávání odrůd. Semena se přechovávala v suterénu budov, ve skladech, kde byla nižší teplota, ale stejně musela být přesévána dle botanického druhu po 3–7 letech. Tak vznikaly genové banky.

PROMĚNY KVĚTINOVÝCH ZÁHONŮ

Téměř všechny věci kolem nás podléhají neustálým změnám a vývoji. V oblasti rostlin a zahradnictví, kde rostliny rostou pořád stejně rychle, má člověk-zahradník často tendenci být spíše konzervativní a nepodléhat tak snadno módním vlnám. Podívejme se tedy, jak se proměňují květinové záhony kolem nás.

ČIRŮVKA FIALOVÁ A ČIRŮVKA DVOUBARVÁ - HOUBY PRO OKO I NA TALÍŘ

Konec léta a především podzim jsou u nás většinou houbové „žně“. S oblíbenými hřibovitými houbami to je v pozdním podzimu dost slabé, zato lupenatými houbami se v této době lesy přímo hemží. Z mnoha podzimních dobrých jedlých lupenatých hub vám představíme dva vskutku výborné druhy: čirůvku fialovou a čirůvku dvoubarvou.

JAK SE ROSTLINY VYROVNÁVAJÍ S MRAZEM aneb zimovzdornost a mrazuvzdornost ozimých plodin

Proč při dnešních převažujících mírných zimách studovat mrazuvzdornost? Ukazuje se, že v rámci probíhajících klimatických změn může docházet k extrémním výkyvům. Podprůměrné srážky v kombinaci s vyššími teplotami zvyšují pravděpodobnost poškození ozimých plodin v případě náhlého ochlazení a zároveň chybějící sněhová vrstva umožňuje rychlé promrzání rostlinných pletiv. Proto je třeba testovat zimovzdornost plodin a následně k pěstování doporučovat odrůdy dostatečně odolné vůči mrazu.

NEVIDITELNÍ KOSMONAUTI ANEB VESMÍRNÁ ODYSEA POKRAČUJE. SINICE Chroococcidiopsis sp.

Sinice jsou schopny přežívat skoro ve všech typech extrémních prostředí, a proto jsou využívány pro různé typy experimentů testujících limity přežití v kosmickém prostředí, ať už v meziplanetárním prostoru, nebo na planetách a měsících. Představíme vám zástupce rodu Chroococcidiopsis, kteří se vyskytují v horkých i chladných pouštích naší planety.

CHOROŠE ZPŮSOBUJÍCÍ BÍLOU A HNĚDOU HNILOBU DŘEVA

V tomto pokračování seriálu o houbách Průhonického parku si představíme další skupinu chorošů rostoucích na živých nebo odumřelých dřevinách. Většina představovaných druhů chorošů vyvolává v napadeném dřevě bílou či hnědou hnilobu dřeva a zmíněné druhy můžete potkat na svých procházkách přírodou.

ŽIVÁ FOSILIE - JINAN DVOULALOČNÝ 

Jinan dvoulaločný je jediný žijící zástupce kdysi druhově bohaté čeledi jinanovitých. Díky tomu, že jinan přežívá v prakticky nezměněné podobě již více než 200 milionů let, bývá označován jako živoucí fosilie. Býval často vysazován poblíž taoistických a buddhistických klášterů, kde dnes najdeme nejstarší exempláře. Do Evropy byla semena jinanu dvoulaločného dovezena v roce 1730 a od té doby zdomácněl v našich zahradách a parcích. Jinan je ale i významná léčivka, a proto si o něm povíme více.

Obsah Nové Botaniky 2019/1

Obsah:

Editorial

Jarní vábení ladoněk

Ladoňky patří mezi první krásky jara spolu s bledulemi, sněženkami či talovíny. I když příroda ještě vypadá, že hluboce spí, v lužních lesích již vykvétají ladoňky a svými drobnými květy upozorňují, že jaro se blíží. Pojďme si představit některé z druhů ladoněk rostoucích u nás.

Botanická exkurze do miocenních lesů střední Evropy

V dalším dílu seriálu Cesta do pravěku budeme tentokrát putovat lesy a jejich podrostem, které se jen vzácně najdou v uloženinách úzce spojených s hnědouhelnými slojemi. Najdeme zde kapradiny, které se vzhledem příliš neliší od našich dnešních druhů, ale také cykasovité rostliny, které se již na našem území nevyskytují a setkáme se s nimi v tropech či subtropech. Jednou z novinek paleobotanického výzkumu je rozpoznání třetihorní reevesie Hurníkovy z čeledi slézovité, kterou vám také představíme.

Ostře sledované granátové jablko. 1. díl. Obsahové látky

Určitě znáte granátové jablko. Rostlina plodící granátová jablka je marhaník granátový či granátovník.  Je hojně pěstován ve středomoří a v současné době jsou jeho plody dobře dostupné i u nás. Věděli jste ale, že kromě osvěžení granátové jablko oplývá mnoha látkami s léčivými účinky? Co ukázaly nejnovější výzkumy a proč ho zařadit do svého jídelníčku, zjistíte v dalším díle našeho seriálu o superpotravinách.

Botanické zajímavosti Českého lesa

Uvádí se, že Český les je botanicky nepříliš bohaté území, nicméně i zde můžete najít řadu rostlinných klenotů a vychutnat si plně jeho návštěvu.  Přijměte pozvání a navštivte s námi nejhodnotnější partie oblasti, přírodní rezervace Farské bažiny, Podkovák či Dianu.

Čím se brání rostliny?

Sekundární metabolity patří do skupiny rostlinných látek, které mají za úkol chránit rostliny proti patogenům a škůdcům. Každý rostlinný druh si v průběhu evoluce a koevoluce vytvořil svoji vlastní strategii „přežití“, resp. ochrany proti biotickým a abiotickým stresům, kterým rostliny musely čelit po miliony let. Pojďme se podívat, jak lze rostlinnou ochranu využít v boji proti škůdcům kulturních rostlin, a to bez umělých chemikálií a pesticidů.

Zámecký park ve Štiříně

Štiřínský park je známý svou sbírkou pěnišníků, které jsou zde zastoupeny neuvěřitelnými 1300 keři ve 150 kultivarech. V parku však objevíte celou řadu dalších druhů, především listnatých dřevin a jehličnanů. Vydejme se společně s Václavem Větvičkou na procházku a kochejme se krásou 200letých dubů či 150leté borovice vejmutovky. Objevit můžete i úctyhodný jinan dvoulaločný a metasekvoji čínskou, či křehkovětvec žlutý.

Kačenka česká – pěkná jedlá jarní houba

Rádi chodíte do lesa na houby? Vydejte se s námi poznávat velmi chutný jarní druh elegantní houby nazvaný poeticky kačenka s vlasteneckým přívlastkem česká. Plodnice kačenky vyrůstají hlavně na jaře od března do června. A víte, že prodavači hub na pražských trzích ji rozeznávali v samostatném rodě dříve než odborníci mykologové?

Exotické rostliny východní Asie 2. díl

Některé exotické, u nás dosud neznámé rostliny východní Asie se daří pěstovat také v našich podmínkách. Ve druhém díle našeho seriálu vám představíme druhy, jejichž úspěšné zavedení do kultury umožnilo přesnou determinaci nebo odhalilo dosud zřejmě neznámou rostlinu. Ukážeme si, za jakých podmínek je možné je u nás úspěšně pěstovat.

Jemná vůně jara a léta. Fialka a levandule

V tomto díle seriálu se zaměříme na vůně z opačného pólu, než byly těžké vůně skořice a hřebíčku. Představíme vám lehké jarní či letní vůně fialek a levandule, tedy vůně spíše sladší a lehčí. Fialka, to není jen violka vonná, ale také další zajímavé druhy, které můžete dobře v naší přírodě poznat. Podobně levandule lékařská má řadu „sestřiček“, které se také zpracovávají do vonných kompozic. A čím se liší, to vám povíme právě v tomto pokračování seriálu.

Pivoňky a jejich léčivé účinky

Oblíbené, často pěstované pivoňky mají i významné léčivé účinky. Odedávna se používají v tradiční čínské medicíně (pod názvem Danggui-Shaoyao-San) i v dalších asijských zemích k léčbě mnoha onemocnění. Současná medicína nyní objevuje jejich léčebný potenciál. Nejperspektivnější jsou především jejich účinky na nervový a imunitní systém.

Co s rezistentními pleveli?

Plevele, tedy nežádoucí druhy v našich zahradách či polních kulturách. Jejich regulace zahrnuje více způsobů, nejvíce se v  současnosti používaly herbicidy. Jejich nadměrným používáním však vznikl problém se vznikem rezistence plevelů k těmto látkám. Například v České republice bylo zjištěno již 14 rezistentních plevelných druhů a řada dalších, u kterých je na rezistenci vůči herbicidům podezření. Jak tento problém vyřešit, vám prozradíme v tomto článku.

Ostře sledované granátové jablko. 2. díl. Léčivé účinky

Víte, že  konzumace granátového jablka může být vhodná jako prevence proti takzvaným civilizačním chorobám? Pomáhá regulovat vysoký krevní tlak a cholesterol, hyperglykemii, zánětlivá střevní onemocnění či obezitu. Léčivé účiny granátového jablka jsou stále pod drobnohledem vědců a zdá se, že má daleko větší potenciál i pro významné neuroprotektivní účinky, které by mohly potenciálně přispět k léčbě Alzheimerovy nemoci. Nedáte si?

Rostliny ve skle

Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin je velmi důležitá pro trvale udržitelné lesní hospodářství. Chcete vědět, v čem spočívá princip metody in vitro organogeneze u listnatých druhů dřevin? Dozvíte se, jak se zachovává genofond břízy trpasličí, třešně ptačí, jabloně lesní, hrušně polničky, topolů či vrb i kolik genových základen zahrnuje Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin v České republice.

Lišejníky Bečovské botanické zahrady

Poznáte lišejníky? Určitě ano, ale možná byste se rádi orientovali v druzích obývajících různé biotopy, jako třeba epifytické lišejníky rostoucí na kůře stromů, terestrické druhy rostoucí na zemi či lišejníky porůstající kamenný povrch (saxikolní druhy). V Bečovské botanické zahradě pro vás připravili speciální expozici, ve které se můžete s typickými zástupci seznámit.

Průhonický park z pohledu mykologa – 10. díl

V tomto seriálu vám systematicky představujeme tajemný svět hub, jejichž velké množství je právě mezi chorošovitými. Tentokrát se zaměříme na parazitické houby, které v koloběhu přeměny látek v přírodě mají svou významnou roli především jako rozkladači dřeva. Představíme vám druhy s tajemnými názvy jako je pórnatka, pórnatice či ostropórka, bělochoroš, ostnatec či hnědák. Tipnete si, podle čeho dostaly tyto houby své jméno?

Neviditelní kosmonauti 3. díl Sinice Arthrospira (Spirulina) sp.

V minulém díle seriálu jsme na orbitě pozorovali některé sinice a řasy a představili vám rozdíl mezi experimenty astrobiologie a kosmické biologie. Nyní se zaměříme na známou sinici Arthrospira (možná ji znáte pod jménem Spirulina), která se v současné době stala složkou mnoha potravinových doplňků i u nás. Zajímavé je, že v Africe či Střední Americe byla využívána již v dávné minulosti.

Obsah Nové Botaniky 2018/2

Editorial

Svět rostlin v číslech

Víte kolik je v současnosti známo rostlin? Kolik z nich je krytosemenných? A kolik nových druhů je popsáno každým rokem? Kolik druhů má přečtený genom? Či kolik rostlin člověk nějakým způsobem využívá? A kolik procent všech rostlin je ohroženo? Tipněte si.

Luděk Záveský: Rostliny jako superpotraviny. I. Pomocník na cestě ke zdraví

„Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem,“ pravil údajně Hippokrates a zdá se, že tento starořecký „otec medicíny“ nebyl daleko od pravdy. V našem novém seriálu vás přehledně provedeme světem rostlinných superpotravin, neboť paleta rostlinných zdrojů superpotravin je velice pestrá a jsou relativně dostupné i u nás.

Lenka Záveská Drábková: Hra s ohněm. Adaptace pyrofytních rostlin.

Oheň obávaný, smrtonosný i životodárný. Oheň, stejně jako jiné živly, nemůže mít člověk nikdy pod kontrolou. Důkazem jsou stále časté požáry v mnoha koutech světa. Jak se s tímto fenoménem vypořádávají rostliny? Mají celou řadu mechanismů. Pojďme si blíže představit jeden z nich.

Zlatko Kvaček: Cesta do pravěku – vodní rostlinstvo severočeského miocénu

Bílinské uhelné doly znáte již z našich cest do pravěku důvěrně. Jsou totiž plné pokladů, které dlouhodobě systematicky zpracovává tým našich paleobotaniků. Tentokrát vám ukážeme třetihorní vodní rostliny, které se podařilo zachránit v oblasti písčitojílovitých vrstev v okolí uhelných zdrojů.

Luděk Záveský: Ostálky krásné na zahradě i ve stavu beztíže

Víte, která rostlina se stala první „vesmírnou květinou“, která vykvetla mimo Zemi? Navzdory informacím na sociálních sítích to nebyla ostálka, ale slunečnice, to však nijak nesnižuje krásu ostálek, které vám nyní představíme. Většina druhů je severoamerických, nicméně se jim dobře daří i v našich zahradách. Kterou si vyberete vy?

Lenka Burketová: Využití imunitního sytému rostlin při jejich ochraně proti chorobám

Rostliny nejsou tak bezbranné, jak se nám mohou zdát. Dokonce mají obdobu imunitního systému, jak ho známe u živočichů. V přírodě jsou totiž rostliny napadány širokým spektrem útočníků, a protože rostliny nemohou při jejich ataku utéci, jejich obrana musí být hodně účinná. Jak taková obrana vypadá a jak by se jí dalo využít v zemědělství, se dozvíte právě v tomto článku.

Jiří Hermuth: Čirok - znovuobjevená plodina pro české zemědělství v kontextu klimatických změn

Globální změny klimatu přinášejí řadu nežádoucích vlivů, které negativně ovlivňují zemědělskou produkci nejen v České republice. V současné době se zvyšuje nebezpečí sucha. Jedním z možných řešení tohoto problému by mohlo být šlechtění a výběr plodin, které jsou adaptovány na sucho a jsou více odolné k novým klimatickým změnám. Velmi vhodnou plodinou se zdá být čirok.

Luděk Záveský: Rostliny jako superpotraviny. 2.díl. Léčivá síla červené řepy

Řepa. Ať už si představíte cukrovou řepu, červenou řepu nebo krmnou řepu, máte určitě na mysli jejich bulvu, tedy ztluštělý kořen přecházející ve ztloustlou dolní část stonku. V naší stravě je červená řepa poměrně běžná, a přesto ji můžeme právem zařadit mezi superpotraviny, neboť je nově objevována pro své blahodárné účinky na zdraví, především v terapii vysokého krevního tlaku. Ale nejen to.

Jiří Kolbek: Aklimatizace korejských rostlin v našich venkovních podmínkách

V následujících ukázkách si představíme krásky z Dálného východu, které je možné úspěšně udržet a pěstovat v našich podmínkách. Zajímavé kapradiny, plamének, dymnivka či vrbina ze severovýchodní Asie.

Eva Pokorná: Genetická rozmanitost populací lesních dřevin

Při procházce lesem se málokdo z nás zamýšlí nad jeho genetickou diverzitou. Víte ale, že například u topolu šedého je genetická diverzita vyšší u samčích jedinců než u samičích? Znalost genetické rozmanitosti populací je podstatná pro jejich zachování včetně zvýšení jejich odolnosti proti abiotickým i biotickým činitelům. Výsledky výzkumu lesních dřevin, jsou prakticky aplikovatelné v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin.

František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Průhonický park z pohledu mykologa – 9. díl

Znáte rezavce? Ne, nejde o přezdívku muže s rezavými vlasy, nýbrž o chorošovitou houbu, která přinesla mykologům nejedno překvapení. Rezavec lesklý byl v Průhonickém parku nalezen nejen na pěnišníku, ale dokonce i na tisu, a to jsou pro něj naprosto výjimečné hostitelské dřeviny. V tomto díle seriálu vám představíme nejen rezavce, ale i jejich příbuzné ďubkatce či lesklokorky (pro své léčivé účinky známý rod Ganoderma).

Lenka Záveská Drábková: Rostliny a vůně – 3. díl. Hřebíčkovec a skořicovník

Co má společného hřebíček a skořice, ví každý, jedná se o oblíbená koření. Méně známé je, že rostliny, které nám poskytují toto koření, se jmenují hřebíčkovec kořenný a skořicovník pravý. Ale proč tyto dva druhy zmiňujeme ve třetím díle seriálu o vůních, ve kterém jsme vám již představili růže, jasmíny, ylang-ylang či nard? Obě rostliny se používají jako součást parfémů jak pro svou specifickou vůni, tak i pro desinfekční účinky.

Zdeňka Navrátilová: Zmijovce a jejich léčivé účinky

I běžně pěstované pokojové rostliny mohou mít léčivé účinky. Třeba takové zmijovce jsou známé především velkými květy (ve skutečnosti květenstvími), které pomocí vůně člověku nepříliš libé lákají opylovače. Víte však, že některé druhy se využívají jako léčivé rostliny v tradiční medicíně i jako nekalorické potraviny?

Jana Kvíderová: „Neviditelní“ kosmonauti – Sinice a řasy II. Kdo a proč se podíval na orbitu?

Chlorella, kterou jsme vám představili v minulém čísle, nebyla jedinou řasou, která se vydala do vesmíru. Přibližně padesát různých kmenů fotosyntetických mikrooorganismů bylo využito při pozemních simulacích a z nich asi dvacet kmenů zvítězilo a bylo vybráno pro kosmický let. Jak se liší experimenty kosmické biologie a astrobiologie?

Václav Větvička: Hamzův park a arboretum

V dalším díle seriálu o botanických zahradách a arboretech České republiky vám představíme Hamzův park a arboretum pod hradem Košumberk. Přijměte pozvánku do tohoto jedinečného parku a projděte se i po zdejších trasách, seznamujících s dřevinami Severní Ameriky nebo Asie, či najděte strom, který vysadil autor tohoto článku.

Lenka Záveská Drábková: Krajina bahenních sopek a vulkánů – Soos a Komorní hůrka

Krajina bahenních sopek, bublajících mofet a pleistocénních vulkánů. To jsou západní Čechy. Ale nemusíte se bát, v dnešní době se již jedná jen o sekundární vulkanickou činnost. Společně navštívíme zajímavé rostliny národních přírodních rezervací Soos a Komorní hůrka a představíme si zdejší nejzajímavější biotopy: slaniska, rašeliniště a slatiny.

Vojtěch Holubec a David Horák: Za rostlinami horských luk do Nebeských hor

Zelené alpínské louky, kamenité morény, horké skály a vypečené sutě, mokřady a slaniska, permafrost, pouště, písečné duny a fantastické zasněžené sedmitisícovky – to vše lze vidět na Ťan Šanu. Obrovská diverzita prostředí tvoří obrovskou diverzitu rostlin a živočichů. Vydejte se s námi poznávat rostliny Nebeských hor v seriálu nazvaném Rostliny všech koutů světa.

Obsah Nové Botaniky 2018/1

Editorial: Úvodní slovo - Poklady z říše rostlin

Zlatko Kvaček: Cesta do pravěku – Rostlinstvo starších třetihor

Cesta do pravěku nás v dalším díle seriálu zavede do třetihor. Hromadné vymírání na hranici geologických období křídy a třetihor přežily jen opravdu nejodolnější, mezi nimi i krytosemenné rostliny, které slavily své velké vítězství.

David Honys a Barbora Honysová: Rostliny a sex

Jak probíhá vývoj samčího gametofytu krytosemenných rostlin? Co se děje po dosednutí pylového zrna na povrch blizny? Jakými nástrahami musí projít pylová láčka, než se dostane k vytouženému cíli, vajíčku? Odpovědi na tyto a mnohé další záludné otázky se dozvíte ve druhém díle seriálu Rozmnožování rostlin.

Zdeňka Navrátilová: Seriál léčivé rostliny

Afričtí domorodci odedávna používají k léčebným účelům zajímavé rostliny, jejichž léčivé účinky nyní objevuje i západní medicína. Například domorodci Zulu, Xhosa i dalších kmenů využívají jako ceněné léčivo muškát. A ne ledajaký, jde o Pelargonium sidoides.

Lenka Záveská Drábková: Rostliny a vůně – 2. díl

Rostliny a jejich vůně provázejí člověka odnepaměti. Síla přírodních látek, včetně vonných esencí a jejich použití k léčbě různých onemocnění, je známá již u starých civilizací. Rostlinné éterické oleje (silice) jsou ve své přírodní podobě vhodné nejen pro kosmetiku a parfumerii, ale i aromaterapii. V tomto článku se dozvíte o dalších dvou vonných rostlinách, ylang-ylangu a nardu.

Jana Pilátová - Bestiář hnědých řas a jejich využití

Polévky či saláty nebo cukrovinky. Co mají společného? Hnědé řasy. Alginát, který je izolován z chaluh, se používá právě ve zmíněných pokrmech. A co třeba pivo a víno? I zde hrají úlohu hnědé řady, tentokrát rozsivky. K čemu všemu se využívají, se dočtěte v tomto článku.

Pavel Sekerka: Rostliny našich zahrad - Čemeřice

Známé i méně známé rostliny z různých koutů naší planety, které se sešly v našich zahradách a parcích. Zaměříme se na čemeřice, oblíbené tradiční zahradní trvalky do stínu či polostínu. Znáte i plnokvěté rostliny pojmenované ´Dido´ a ´Aeneas´?

Pavel Vítámvás a Ilja T. Prášil: Odolnost plodin a stres

Rostliny jsou ve stresu stejně jako my lidé. Jak odhadnout odolnost plodin vůči abiotickým stresům, je pro pěstitele velmi důležité. A jak s tím souvisí dehydriny? Tato otázka se stala klíčovou při výzkumu abiotických stresových faktorů, jako je sucho, nízká či vysoká teplota nebo zasolení u obilovin, ale i u řepky či zeleniny.

Zuzana Vondráková: Somatická embryogeneze jehličnanů

Každé semeno obsahuje zárodek rostliny, z něhož optimálně vzniká jedna rostlina. Ale každý rok není úroda šišek dostatečná, a proto je třeba semena skladovat, aby výsevy mohly probíhat pravidelně a zákazníci měli dostatek stromů k vánočním dekoracím. Unikátním způsobem rozmnožování rostlin, o kterém vám chceme povědět, je somatická embryogeneze, která umožňuje pěstovat embrya samostatně, mimo semeno.

Jana Kvíderová: „Neviditelní“ kosmonauti - sinice a mikrořasy I. Experiment Chlorella

Víte, že první český kosmonaut letěl do vesmíru právě před 40 lety? V rámci vědecké části mise bylo naplánováno několik vědeckých experimentů, jedním z nich bylo pěstování mikroskopických řas v mikrogravitaci. Vítejte v experimentu Chlorella.

František Kotlaba: Průhonický park z pohledu mykologa – 8. díl

Tento díl našeho seriálu o houbách je věnován houbám chorošovitým, které rostou převážně na dřevě stromů a keřů. Jedním z nejzajímavějších je ohňovec. U nás je známo kolem 25 druhů ohňovců, z nichž 10 můžete najít hned kousek za Prahou v Průhonickém parku. Pojďte se s nimi blíže seznámit.

Pavel Sekerka: Genofondy botanických zahrad

Botanické zahrady, ostrůvky cizokrajných rostlin uprostřed měst a kulturní krajiny. Jaká je funkce a poslání botanických zahrad? V našem stručném přehledu se to dozvíte.

Zdeněk Opatrný: Nová zlatá nebo vitaminová horečka na obzoru?

Snad žádná jiná plodina dosud nepodstoupila tak dlouhý a trnitý schvalovací proces jako zlatá rýže. A nestala se během něj přímo symbolem nelítostného soupeření mezi zastánci geneticky modifikovaných rostlin a jejími odpůrci. V Kanadě a na Novém Zélandu už mají jasno, budou další země následovat?

Lenka Záveská Drábková a Luděk Záveský: Krása lužního lesa na jaře

Jarní lužní les okouzlí návštěvníka svou barevnou paletou od žluté až po modrou. Kde všude se tento biotop nachází a které druhy zde můžeme běžně nalézt? Typickým lužním lesem vás provedeme v tomto příspěvku s podtitulem Oslava jara.