Objevujte úžasný svět rostlin s časopisem Nová Botanika

MŮJ SVĚT ROSTLIN - NEZISKOVÝ EDUKAČNÍ PROJEKT BOTANICA NOVA, Z.S. 

POZNÁVEJTE SVĚT KOLEM SEBE. POZNÁVEJTE SVĚT ROSTLIN

KNIŽNÍ NOVINKA: Léčivá síla rostlin. Rostliny pro zdraví a vitalitu (2025)

Poslechněte si, o čem nová knížka je.

BOTANICA NOVA, Z.S. pro vás připravuje nejen populárně naučný časopis Nová Botanika, řadu zajímavých přednášek a workshopů, ale i zajímavé knížky o rostlinách.

Přinášíme vám informace, na které se můžete spolehnout.

Připraveno odborníky s přírodovědeckým vzděláním

Nové poznatky

Čtivá forma

Neziskový projekt bez reklam

Žádné překlady, žádné opisování starých knih, žádní copywriteři   

Kvalitní zpracování 

TO NEJLEPŠÍ ZE SVĚTA ROSTLIN VÁM PŘINÁŠÍ BOTANICA NOVA, Z.S.

ČASOPIS NOVÁ BOTANIKA - PALETA ZAJÍMAVOSTÍ ZE SVĚTA ROSTLIN PRO VŠECHNY MILOVNÍKY ROSTLIN (vychází na jaře a na podzim)

Na co se můžete těšit v novém podzimním čísle Nové Botaniky 2025/2

Ohroženější než suchozemské pralesy: podmořské chaluhové lesy

Nedávno jsme se zabývali podmořskými loukami, nyní se však ponoříme do dalšího fascinujícího ekosystému – podmořského chaluhového lesa. Tvoří ho impozantní hnědé řasy zvané chaluhy, které mohou dorůstat délky až 60 metrů a ukrývají bohatý svět mořských tvorů. Tyto řasy najdeme nejen v hlubinách oceánů, ale i v běžných výrobcích, jako jsou potraviny či kosmetika. Dozvíte se, co všechno se skrývá v tajemném království chaluh i proč jsou dnes tak ohrožené.

Kotvičník: přírodní afrodisiakum

Kotvičník zemní je rostlina, o které koluje na internetu nespočet informací – a většina z nich se týká jeho pověsti přírodního afrodisiaka. Jenže kotvičník toho umí mnohem víc: studie naznačují, že jeho účinky mohou zasahovat i do dalších oblastí zdraví, od hormonální rovnováhy po vitalitu organismu. Tato nenápadná rostlina tak skrývá kombinaci tradičního využití podpořeného moderním vědeckým výzkumem. Pojďme se společně podívat, co všechno kotvičník umí a proč si získal tolik pozornosti.

Hruštičky a jejich sociální sítě

Víte, že i les má svůj vlastní „internet“? Hruštičky, nenápadné mixotrofní či mykoheterotrofní rostliny, jsou jeho součástí. Pomocí podzemní sítě zvané wood wide web komunikují s houbami i stromy a vyměňují si živiny i informace. Zjistěte, jak tento fascinující „podzemní internet“ funguje a jak je to s výživou různých druhů hruštiček.

Domestikace a šlechtění sóji u nás a ve světě

Domestikace rostlin je i v současnosti důležitým tématem. Sója luštinatá patří mezi nejdůležitější plodiny světa díky vysokému obsahu bílkovin a oleje využívaných ve výživě, krmivech i průmyslu, a tak se není čemu divit, že je stále předmětem zájmu mnoha výzkumníků. V Evropě se při jejím šlechtění klade důraz hlavně na ranost, aniž by přitom ztratila své cenné agronomické a nutriční vlastnosti.

Kroton Lechlerův alias dračí krev z Amazonie

V další části našeho botanického putování za léčivými rostlinami Amazonie se seznámíme s krotonem Lechlerovým, známým jako „dračí krev“. Po poranění stromu vytéká jasně červený latex, a právě jeho obsahové látky mohou mít zajímavé účinky na lidské zdraví. Jaký je příběh tohoto fascinujícího amazonského stromu a co o něm říkají nejnovější výzkumy?

Kulturní jednoděložné rostliny pocházející z oblasti Indo-Pacifiku

V našem seriálu o domestikovaných rostlinách se nyní dostáváme do oblasti Indo-Malajsie, zahrnující Indii a část jižní Asie, která je územím s obrovskou diverzitou rostlin i živočichů. Zrodily se zde známé plodiny patřící mezi jednoděložné rostliny, jako jsou banánovník, kokosové palmy či cukrová třtina, ale skrývá i mnoho dalších přírodních pokladů. Přesně to, co dělá tuto oblast tak výjimečnou, vám odhalí náš článek.

Přežijí domestikované plodiny bez péče člověka? Příběh datlové palmy z Kapverd

Lidé po staletí šlechtili rostliny pro sladší plody, vyšší úrodu a odolnost proti škůdcům, ale výsledkem je často závislost plodin na lidské péči, jako je zavlažování, hnojení i ochrana před chorobami a škůdci. Zajímavým příkladem je datlovník pravý, známý pod jménem datlová palma, a jeho divocí příbuzní, jako je datlovník atlantský ze souostroví Kapverdy, kteří ukazují, jak domestikace mění život rostlin.

Houby národní přírodní památky Kaňkovy hory

V dalším díle našeho seriálu se vydáme do CHKO Železné hory, konkrétně do národní přírodní památky Kaňkovy hory u vodní nádrže Seč. Zdejší bukové porosty ukrývají přes 300 druhů hub, mezi nimiž najdeme zajímavě vonící holubinku fialovonohou, drobnou ronivku podhorskou, nápadnou pýchavku ježatou, psivku obecnou i kuřátka načervenalá připomínající mořský korál. Znáte je?

Hnojník obecný: historie inkoustu a jeho moderní léčebné využití

Hnojník obecný možná nepatří mezi houbařské favority, přesto skrývá zajímavý příběh. Kdysi sloužil k výrobě černého inkoustu a dnes upoutává pozornost svými léčivými účinky. Od historického „inkoustování“ až po moderní medicínu ukazuje, jak mocné a překvapivé může být přírodní království hub.

Rostliny nížinných rašelinišť

Rašeliniště jsou jedny z nejohroženějších biotopů, ať už ta horská, vrchoviště, o nichž jsme se již v našem časopise zmiňovali, nebo ta v nížinách, slatiniště. Slatiniště najdeme zejména v oblastech s vývěrem minerálně bohatých, vápnitých pramenů. Tentokrát vás zavedeme na třeboňská blata, polabské černavy i mokřady na jižní a střední Moravě.

Kulturní dvouděložné rostliny pocházející z oblasti Indo-Pacifiku

Ve druhé části našeho seriálu o domestikovaných rostlinách indo-pacifické oblasti se zaměříme na dvouděložné rostliny, mangovník, papírovník či chlebovník. Chlebovníky jsou fascinující nejen svými obrovskými plodenstvími, ale také zajímavými ekologickými, kulturními a historickými souvislostmi. Věděli jste, že jeden strom může nést až 200 plodů ročně, z nichž každý může vážit 5–20 kg, ale někdy i 50 kg?

Silice a nektar v tanci evoluce

Evoluční vývoj rostlinám umožnil osídlit všechny kouty naší planety a vytvořil síť vzájemně komplikovaných vztahů mezi rostlinami a živočichy, kterým jsme se věnovali již v několika předchozích článcích o (nejen) aromatických rostlinách. Nyní si ukážeme, že vonný jazyk neovládají jen aromatické rostliny, ale i rostliny produkující nektar. Tato vonná látka je však zcela jiného charakteru a rostliny ji vyrábějí za jiným účelem.

Klokočí: plody klokoče zpeřeného v botanickém, ekologickém a etnobotanickém kontextu

Klokočí – lesklá semena klokoče zpeřeného – jsou symbolem české přírody i lidové tradice. Tento okrasný keř s vonnými květy a nafouklými tobolkami okouzloval už naše předky. Prozkoumejte, o jakou rostlinu vlastně jde, jakou roli hrálo klokočí v lidovém umění a proč mělo i duchovní význam.

Koření a psychoaktivní rostliny pocházející z oblasti Indo-Pacifiku

Indomalajská oblast je také pravým rájem koření a rostlin s cennými bioaktivními látkami. Mezi nejznámější patří pepřovníky, zázvory a kurkumy, které lidé po staletí používali nejen k ochucení pokrmů, ale také pro léčebné a rituální účely. Zázvor a rostlinu zázvorovník jistě znáte, ale co třeba betelové sousto? Víte, která kombinace rostlin vytvoří tento stimulant?

Kotrč kadeřavý: tradiční i moderní využití léčivých látek

Kotrč kadeřavý je vzácná houba, kterou si cení jak mykologové, tak houbaři. S chutí po oříšcích a kořenitou vůní nabízí skvělý kulinářský zážitek, a navíc skrývá množství látek s léčivými účinky. Roste, či spíše parazituje, převážně na borovicích v Evropě, Severní Americe a Asii a využívá se hlavně do polévek, omáček či gulášů. Povíme si, jaké léčivé látky kotrč obsahuje i kde a proč se pěstuje komerčně.

POSLECHNĚTE SI NAŠE PODCASTY O SVĚTĚ ROSTLIN A HUB

AROMABOTANICKÉ PŘEDNÁŠKY ZE SVĚTA ROSTLINNÝCH VŮNÍ

• Jména rostlin a botanická nomenklatura nejen pro aromaterapeuty
• Cesta kolem světa za aromatickými rostlinami - cyklus 5 seminářů
• Voňavá planeta. Za aromatickými rostlinami celého světa během jednoho večera
• Svět vůní. Vzácné a ohrožené druhy rostlin
• Vonný jazyk rostlin: komunikace a působení aromatických látek v přírodě

FAQ – Nová Botanika

1. Co je Nová Botanika?

Nová Botanika je populárně-naučný časopis zaměřený na rostliny. V časopise najdete informace o léčivých, okrasných i užitkových rostlinách až po etnobotaniku, objevíte novinky z moderního botanického výzkumu i ekologie. Vychází od roku 2018 a vydává jej nezisková edukační společnost Botanica Nova, z.s. Časopis kombinuje vědeckou kvalitu s čtivým podáním a je zcela bez reklam. Nová Botanika vychází v tištěné i elektronické verzi, vždy na jaře a na podzim. Botanica Nova, z.s. dále pořádá speciální workshopy aktuálně zaměřené na aromatické rostliny a vydává další odborné publikace.

OBSAH A ZAMĚŘENÍ

2. Jaká témata v časopise Nová Botanika najdu?

• léčivé rostliny a houby a jejich bioaktivní látky
• rostliny a houby jako superpotraviny
• rostliny tradičního evropského bylinářství, ájurvédy i čínské medicíny
• aromatické rostliny a jejich vonné látky
• plodiny a domestikované rostliny
• botanické zajímavosti a evoluce rostlin
• nově popsané druhy rostlin
• zajímavé biotopy a ekologie rostlin
• okrasné a zahradní rostliny
• botanické zahrady a arboreta
• a mnohá další témata

 3. Věnuje se časopis i méně známým druhům?

Ano. Jednou z hlavních vizí časopisu je objevovat zapomenuté či málo známé rostliny, jejich tradiční použití i moderní výzkum. V časopise se věnujeme jak evropským druhům, tak druhům z celého světa.

4. Je obsah vědecky ověřený?

Ano. Každý odborný článek prochází recenzním řízením.

PŘEDPLATNÉ A DISTRIBUCE

5. Jak si mohu objednat předplatné?

Předplatné lze objednat přímo na našem mini e-shopu www.mujsvetrostlin.eu, kde si můžete vybrat tištěnou nebo elektronickou (digitální) verzi.

6. Jak často vychází nová čísla?

Časopis vychází dvakrát ročně (vždy 30. května a 15. listopadu).

7. Je dostupná elektronická verze?

Ano, elektronická verze je dostupná ve formátu PDF.  Předplatitelé tištěné verze získávají e-verzi zdarma v rámci svého předplatného.

8. Mohu koupit i starší ročníky?

Ano. Ročníky od roku 2020 lze zakoupit v e-shopu www.mujsvetrostlin.eu. E-verze všech ročníků lze zakoupit jako e-archiv zde: https://www.mujsvetrostlin.eu/darky-2/uzasny-svet-rostlin/

9. Kde se dozvím obsah jednotlivých čísel?

Stručný audio přehled všech čísel 2018-2025/1 si můžete poslechnout na https://www.mujsvetrostlin.eu/podcasty-vypraveni-o-svete-rostlin-a-hub/.

Detailní obsahy ročníků 2018-2022 najdete zde:

https://www.mujsvetrostlin.eu/novinky/co-najdete-v-nove-botanice/

Obsah jednotlivých čísel najdete i v popisu u předplatného daného ročníku.

10. Máte i audio podcasty o rostlinách?

Ano. Vybrali jsme pro vás nejzajímavější témata ze světa rostlin, která volně vycházejí ze článků v Nové Botanice, jsou velmi poutavé a můžete si je poslechnout zde:

https://www.mujsvetrostlin.eu/novinky/bonusove-podcasty/

11. Vydává Botanica Nova, z.s. kromě časopisů i knihy?

Ano, v prosinci 2025 vychází kniha LÉČIVÁ SÍLA ROSTLIN. Rostliny pro zdraví a vitalitu.

12. Jak mohu kontaktovat redakci?

E-mailem (objednavky@mujsvetrostlin.eu), kontaktním formulářem nebo přes sociální sítě Nové Botaniky. Vítáme zpětnou vazbu – máte-li připomínky, náměty či dotazy, dejte nám vědět.

13. Mohu používat vaše fotografie a texty?

Veškerý obsah je chráněn autorským právem. Použití je možné pouze na základě předchozího písemného souhlasu redakce.

14. Pořádáte i přednášky či workshopy?

Ano, pořádáme různé přednášky a workshopy, aktuálně zaměřené na aromatické rostliny a jejich využití např. v aromaterapii. Najdete je na stránkách https://www.mujsvetrostlin.eu/prednasky/ a https://www. aromabotanika.eu.

JAKÁ TÉMATA NAJDETE V NOVÉ BOTANICE?

A MNOHO DALŠÍHO!

POZNÁVEJTE S NÁMI SVĚT ROSTLIN.

Obsah podzimního čísla Nové Botaniky, které vyšlo 15. listopadu 2024

Rostliny našich rašelinišť: zaostřeno na vrchoviště

Rašeliniště a vrchoviště byla dříve chápána jako tajemná a nebezpečná místa, kterým by se člověk měl raději vyhnout. A takto s nimi také zacházel, často docházelo k odvodňování, melioracím i neúměrné těžbě rašeliny. Tato místa však představují unikátní biotopy nejen se zajímavými druhy rostlin, které jsou často relikty z dob dávno minulých. V současné době patří rašeliniště mezi nejohroženější biotopy, pojďme se podívat, proč je potřeba je chránit.

Houby rašelinišť

Rašeliniště jsou také útočišti řady druhů hub, které jsou pro ně specifické. A nejen to – mohou být specifické i pro jednotlivé typy rašelinišť. Houby vázané na rašeliniště patří podobně jako rašeliništní rostliny k nejohroženějším. My vám představíme nejčastější druhy hub, se kterými se můžete na rašeliništích potkat a rozhodně je nepřehlédnete.

Záchrana zelených pokladů: využití metod populační genomiky v ochraně kriticky ohrožených druhů rostlin

Ze všech stran slyšíme, že dochází k úbytku biodiverzity na Zemi. Co to ale konkrétně znamená a jak se lze s tímto stavem vypořádat? To vám ukážeme na příkladu dlouhodobě izolovaných populací rostlin druhů koniklece otevřeného, včelníku rakouského, zvonku hadincovitého a zvonovce liliolistého.

Rostlinné toxiny v léčbě nádorových onemocnění

Výskyt nádorových onemocnění stále roste. K jejich léčbě, ale i prevenci se odedávna používala léčiva přírodního původu, především rostlinného. S rozvojem chemie dochází k izolování a popisu účinných rostlinných látek a mechanismu jejich působení. Rostlinných látek, které se mohou uplatnit v prevenci i léčbě tohoto onemocnění, je celá řada, představme si ty z nich, které se již běžně v dnešní medicíně využívají, neboť již máme dostatek informací o jejich účincích.

Jak mohou rostliny vnímat chlad?

O přizpůsobení rostlin měnícím se podmínkám prostředí se věnujeme poměrně často. S přicházejícími chladnými dny jsme se zaměřili na mechanismy, které si rostliny musely v průběhu evoluce vyvinout vůči nízkým teplotám. V souvislosti se změnami globálního klimatu se vědci těmto mechanismům intenzivně věnují s cílem získání rostlin dostatečně odolných proti změnám teplot.

Açai – euterpe brazilská. Potenciálně léčivá amazonská palma

Znáte kapustoň? Že ne? Opravdu nemá s kapustou, tedy rostlinou z rodu brukví, nic společného. Toto staré české jméno patří amazonské palmě euterpe brazilské. Ta je známá i pod jménem açai, na které jste již možná narazili. Na rozdíl třeba od palmy kokosové je euterpe brazilská palma vícekmenná a věnuje se jí v současné době hodně pozornosti, především z hlediska potenciálně léčivých látek, na které se zaměříme i my.

Domestikované rostliny Střední Ameriky

Střední Amerika. Většině lidí se vybaví kulturu Mayů, Olméků a Aztéků. Na naší cestě za domestikovanými rostlinami světa nás čeká kukuřice, fazole, dýně, papriky, avokádo, vanilka a mnohé další zajímavé plodiny. Počet domestikovaných rostlin této oblasti je určitě větší, než by se z rozlohy mohlo zdát.

Léčivý bodlák ostropestřec mariánský

I mezi „bodláky“ se najdou významné léčivé rostliny. Příkladem je ostropestřec mariánský, jehož plody se odedávna používají k léčbě jater a žlučníku. Potenciální využití je však mnohem širší, léčivé účinky silymarinu se stále zkoumají.

Vůně stresu: rostlina s tajemnými jmény orličín, agarwood či oud

Orličín je jeden z nejvhodnějších modelů pro studium látek vyvolaných stresem. Tento strom, jehož vůně je základem řady nejen orientálních parfémů, totiž produkuje vonnou pryskyřici zvanou agar či agarové dřevo pod vlivem různých biotických i abiotických stresových faktorů. A cena tohoto dřeva je astronomická, vždyť také jde o kriticky ohrožený druh vyskytující se jen v jihovýchodní Asii a Malajsii.

Houby přírodní rezervace Komáří vrch

Letošní podzim je na nálezy nejen jedlých houbových plodnic více než příznivý. My se v našem seriálu vypravíme na Komáří vrch do Orlických hor, kde si představíme méně obvyklé houbové druhy. Mozkovku rosolovitou, pavučinec oranžovolupenný, dokonce i muchomůrkou královskou, kterou jistě nepřehlédnete, a další druhy. Víte, který druh patří nerozlučně k buku?

Léčivé houby starých civilizací i moderní doby

První známky o léčebném využití hub lze nalézt již v tisíce let starých spisech starověké Číny a Indie. Houby se používaly např. k zástavě krvácení, hojení ran, při bolestech hlavy a infekcích, empiricky byly zjištěny i protinádorové a imunostimulační účinky. Řadu těchto účinků potvrzuje i současná medicína. K dobře prozkoumaným druhům, co se obsahových látek a léčivých účinků týče, patří zejména lesklokorka lesklá a rezavec šikmý. Co o nich tedy víme?

Mořská úhořovitá tráva vocha mořská

Každý přirozený ekosystém na naší planetě je více či méně ohrožen lidskou činností. Stejně tak je tomu i s podmořskými loukami, tvořenými jednoděložnými rostlinami z rodů vocha či posidonie. Představíme si vochu, o které již nyní dle nejnovějších poznatků víme, že se nejprve dostala na souš a pak zpět do moře. A to nejen jednou.

Není seno jako seno. Tradiční koření pískavice řecké seno

Pokračování seriálu Rostliny jako koření nás tentokrát zavede k jednomu z nejdéle používaných koření v lidské historii. Pískavice řecké seno se využívá v tradiční medicíně již od starověku. Nahořklá chuť a specifické aroma semen a k tomu ještě řada léčivých účinků dostávají pískavici do popředí zájmu i dnes.

A co si můžete přečíst v jarním čísle?

Obsah jarního čísla 2024/1

Editorial

Příběhy nově objevených rostlin

Seznamy rostlin ohrožených vyhubením se každoročně plní dalšími rostlinnými druhy, ale také se objevují druhy nové, z nichž však 3 ze 4 těchto druhů jsou již při svém objevu na pokraji vyhynutí. Představíme si do loňského roku neznámou madagaskarskou orchidej, kterou před vyhynutím zachránil ohrožený druh pěvce, a ukážeme si i další nejzajímavější nové druhy objevené v loňském roce.

Jedovaté, nebo léčivé? Jedovaté rostliny a jejich léčivý potenciál

Jedovaté, nebo léčivé? Záleží samozřejmě na dávce, jak formuloval slavný lékař a alchymista Paracelsus již v 16. století. Minule jsme se zaměřili na poodhalení tajemství interakcí rostlin a hmyzu zejména pomocí silic. Mezi rostlinný arzenál sekundárních metabolitů patří i jiné látky. Povíme si, jaké látky jedovaté rostliny obsahují a k čemu jsou dobré z hlediska léčivých účinků pro člověka.

Galapágy – zatím stále neztracený ráj. Obří „sedmikrásky“ z Galapág

Tentokrát se na souostroví Galapágy vydáme za obřími endemickými „sedmikráskami“, skaléziemi, které jsou rostlinnou obdobou tzv. Darwinových pěnkav. Ve výšce 400 m n. m. vytvářejí skalézie husté, epifytickými lišejníky porostlé skaléziové lesy. Darwinových pěnkav je 15 druhů, tipnete si, kolik endemických druhů má galapážský rod skalézie?

Semena a plody na cestách. Pomocníci živočichové

Jak rostliny cestují? Člověk má tendenci pohlížet na rostliny jako na nehybné organismy, které žijí na jednom místě připoutané kořeny k půdě. Opak je však pravdou. Například prostřednictvím semen se rostliny mohou pohybovat v prostoru i v čase. My se nyní zaměříme na transport pomocí živočichů včetně člověka.

Teplé zimy a poškození rostlin náhlým jarním mrazem

Teplé zimy se již u nás stávají normálem, v letošní zimě byly opět překonány teplotní rekordy za posledních 30 let. Tento fakt má samozřejmě vliv i na dřívější nástup jarní vegetace rostlin, a tím se zvyšuje nebezpečí poškození částí rostlin jarními mrazy. Jaké mrazové teploty jsou kritické pro meruňky, třešně či jabloně? A jak stromy můžeme před náhlými jarními mrazy ochránit?

Řemdihák plstnatý alias kočičí dráp. Léčivka z Amazonie

Kočičí dráp, vilkakora či unkárie, to všechno jsou jména amazonské liány řemdiháku plstnatého. Biologické účinky řemdihláku znali již indiáni, kteří ho tradičně používali. Jméno kočičí dráp však řemdihlák dostal až od Španělů, při pohledu na obrázek jistě tušíte proč.

Vonné látky v životě rostlin. Jak spolu rostliny komunikují

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na tajemství vonných látek při vlastní komunikaci mezi rostlinami. Jak se rostliny navzájem ovlivňují „v dobrém i zlém“, jak vnímají okolní druhy a jsou schopny se dorozumět a ovlivnit nepříznivé podmínky prostředí? Představíme si interakce mezi rostlinami, které jsou klíčové pro úspěšnost daného druhu v daném prostředí.

Domestikované rostliny Severní Ameriky

Ze Severní Ameriky pochází řada starobylých domestikovaných rostlin, z nichž některé důvěrně známe, například slunečnice, kukuřici, tykve, kanadské borůvky, ale také méně známé rostliny, jako je ořechovec či pouva. A víte, jaké přílohy podávají Američané ke krocanovi a co je indiánské jídlo pemikan?

Houby národní přírodní rezervace Velká Niva

Rezervace Velká Niva na Šumavě je unikátní ekosystém tvořený podmáčenými rašelinnými smrčinami a blatkovými bory, kde najdeme řadu chráněných rostlin i živočichů. My se seznámíme se vzácnými druhy hub, jako je holubinka rašelinná, pórnatka pomerančová či smrtelně jedovatý pavučinec výjimečný.

Čertovo lejno a jeho léčivé účinky

Přestavte si, že tato rostlina z čeledi miříkovitých je v Indii jedna z nejpoužívanějších léčivých rostlin. Dáte si čertovo lejno? Po opražení na oleji však získá příjemnou chuť i vůni připomínající česnek či cibuli. To už by šlo, co říkáte, i když posledně jmenované druhy někteří lidé také příliš neoblibují. Pojďme se tedy podívat na léčivé účinky ločidla, které rozhodně stojí za to.

Botanické tajemství Metópionu

Rod ločidlo jsme již zmínili, a ne, to snad ne, čertovo lejno v parfému? Kdepak, tentokrát půjde o jiný druh, který se jmenuje ločidlo galbanorodé a je jednou z hlavních složek starověkého parfému Metópion. Dokonce mu propůjčilo jméno, protože metópion se říkalo právě ločidlu, z nějž parfém obsahuje pryskyřici. Pojďme si představit všechny rostliny, jimiž je tvořen.

Jedovatá i léčivá trojka. Blín, rulík a durman – historie a současnost

Blín, durman a rulík jsou rostliny známé již od starověku a jsou to důležité zdroje bioaktivních látek, které mají využití v současné medicíně. Izolace alkaloidů využitelných v medicíně je totiž v tomto případě ekonomicky výhodnější než jejich syntetická výroba, a proto se rostliny pěstují ve velkém. Pojďme si je více představit.

Semena a plody na cestách. Vítr, voda, samoobsluha

Rostliny umí cestovat nejrůznějšími způsoby, již jsme si ukázali, jak jim mohou pomoci živočichové. Nyní se podíváme, jak může pomoci vítr či voda i jaké mechanismy si vyvinuly rostliny, které se spoléhají jen samy na sebe. A zkuste hádat, může jedna rostlina být specializovaná jen na jeden typ přenosu, nebo využívá více druhů přenosu svých semen?

Ekologická obnova horských luk

Obrazovou formou si ukážeme diverzitu horských luk v souvislosti se způsobem obhospodařování. Příkladem zachování rostlinné diverzity u nás jsou bělokarpatské louky. V poslední době však dochází v souvislosti s postupným opouštěním tradičních forem hospodaření k výrazné degradaci mnoha stanovišť. Zavítáme do tradiční dovolenkové destinace Nízkých Karpat – Slovenského ráje.

Léčivý koktejl ibišku súdánského

Ibišky jsou vděčnými rostlinami pěstovanými pro své velké dekorativní květy – bílé, červené, modré… Ibišek súdánský je však specifický tím, že se pěstuje nejen pro okrasu, ale především pro své dužnaté kalichy, které patří mezi superpotraviny a mají celou škálu pozitivních účinků na lidský organismus.

 Můžete také navštívit naše webové stránky, kde na Vás čeká řada bonusových materiálů a dalších informací. Stránky najdete zde: www.novabotanika.eu.

Tipy pro Vás: 

• Český vydavatel, nezisková společnost Botanica Nova, z. s. - zakoupením podporujete domácí populárně-naučný a neziskový projekt
• Originální články našich autorů - odborníků v daném oboru
• Žádné překlady ze zahraničních časopisů
• Žádný copywriting (tj. žádné články "bez autorů", psané na zakázku a bez hlubších znalostí)
• Náš časopis tiskneme v nejvyšší kvalitě na křídovém papíře 
• Při čtení Vás nebudou rušit žádné reklamy a to ani skryté.
• Tištěná i e-verze je distribuována na území České republiky. Na území Slovenské republiky dodáváme pouze e-verze. 

CHCETE PODPOŘIT NEZISKOVÝ EDUKAČNÍ PROJEKT NOVÉ BOTANIKY FORMOU FINANČNÍHO DARU? Využijte tento odkaz. DĚKUJEME.