Objevte mimořádně velké a časově omezené slevy na různé typy předplatného či samotných časopisů. Objednejte si SUPERPŘEDPLATNÉ a s novým číslem získejte skvělé dárky - kapesní kalendář 2020, botanické pexeso, semínka pestrobarevných ostálek + semínka muďoulu. Ke každému ročníku získáváte automaticky elektronický archiv časopisu na CD a možnost věnovat e-čísla Vašim přátelům. Přidejte se k našim čtenářům a užívejte si výhod předplatného. :-)

Podzimní číslo Nové Botaniky se blíží. Podívejte se, o čem si v něm můžete přečíst.

Nové podzimní číslo Nové Botaniky vychází již 15. listopadu 2019

Kam vede POZORUHODNÁ EVOLUČNÍ CESTA ROSTLIN?

Na naší planetě žije asi 400 tisíc druhů rostlin, z nichž každý pátý druh je dnes ohrožen vyhynutím. V novém čísle se podíváme na pozoruhodnou cestu rostlin časem a prostorem. V průběhu miliard let se rostliny přizpůsobovaly měnícím se podmínkám prostředí, vznikaly nové kombinace genů a nakonec nové rody a druhy. Jak se rostliny staly rostlinami, kde se vzala jejich zelená barva a k čemu slouží? Jak rostliny optimalizovaly své rozmnožování a jak se tomu přizpůsobili jejich opylovači? Co je Pangea, Gondwana, Laurasie a moře Tethys? Zveme vás na dobrodružnou výpravu za poznáním evoluce rostlin.

TAJUPLNÝ OSTROV SOKOTRA

Nedostupný, tajemný ostrov Sokotra má neuvěřitelné bohatství rostlin (i živočichů), které nikde jinde na světě nenajdeme. Seznamte se s přírodními poměry na ostrově ležícím poblíž pobřeží Afriky a Arabského poloostrova a poznejte v našem novém seriálu vzácné rostliny zblízka.

AMALAKI – LÉČIVÉ OVOCE

Amalaki je potravina, ale i tradiční léčivo pocházející z jihovýchodní Asie. Plody amalaki obsahují velké množství bioaktivních látek, díky nimž má tato rostlina v tradiční ájurvédské medicíně výsostné postavení. Poznejte je blíže a ochutnejte amalaki.

O HŘE HMYZU S ROSTLINAMI ANEB KVĚTY NEOPYLUJÍ JEN VČELY

Evoluce rostlin šla ruku v ruce s evolucí hmyzu. Rozvoj hmyzu umožnil neuvěřitelný rozvoj adaptací rostlin, které chtěly být opylovány, ale musely za to i nějak zaplatit. Jak rostliny vynalézaly a zdokonalovaly svůj nepřeberný repertoár vyzývavých a okázalých lákadel a návnad i nenápadných osidel? A jak tomu hmyz přizpůsoboval své smysly, stavbu těla, způsob života a chování? Představíme si pestrobarevnou soutěživou hru hmyzu s rostlinami, která začala již někdy v druhohorách a plně se rozvinula během třetihor.

ROSTLINY RODU VRCHOLÁK (TERMINALIA) – POKLADY TRADIČNÍ (NEJEN) ÁJURVÉDSKÉ MEDICÍNY

Význam rostlin ájurvédské medicíny již dávno přesáhl hranice indického subkontinentu a tyto rostliny se staly jedněmi z nejrozšířenějších tradičních léčiv na celém světě. A to je hlavní důvod, proč bychom je měli znát a případně vyzkoušet jejich blahodárné účinky na naše zdraví. A proč se navíc neseznámit s rekordmanem v obsahu vitaminu C v rostlinné říši? Poznejte rostliny, které vám mohou zlepšit trávení, ale spektrum jejich účinků je mnohem širší.

CESTA DO PRAVĚKU. PLIOCÉNNÍ FLÓRA EVROPY 

Někdy před pěti až třemi miliony let na Zemi panovalo geologické období zvané pliocén. V pokračování dobrodružné výpravy do minulosti Země poznáme rostliny, které tehdy dominovaly našemu kontinentu.

ZNÁTE BÉR ITALSKÝ? JE TO ZAJÍMAVÁ PLODINA BEZ LEPKU

Bér italský je jednou z prvních domestikovaných plodin Asie, tamní obyvatelstvo nejí jen rýži. A stejně jako rýže, i bér je bez lepku. Dokonce se uvádí, že bér má vyšší výživovou hodnotu než rýže nebo pšenice. Bér se také využívá jako léčivá rostlina, vyšší obsah látek oproti pšenici byl naměřen i u některých esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže syntetizovat a musí je přijímat potravou. A víte, že u nás jsou vyšlechtěny nové odrůdy béru? Přečtěte si článek přímo od autora těchto odrůd.

ANDROGENEZE ANEB KDYŽ MÁ ROSTLINA POUZE OTCE

Je možné, aby potomek měl genetickou informaci pouze od jednoho z rodičů? Androgeneze je způsob rozmnožování, při kterém zdědí potomek geny pouze od otcovského organismu. Tento způsob reprodukce si „vymyslelo“ několik organismů přirozeně, ale praktický význam má hlavně umělá androgeneze u rostlin. 

NEJSTARŠÍ ROSTLINY NA SVĚTĚ. O BOROVICI DLOUHOVĚKÉ

Jak to dělají, že se dožívají tolika let? Borovice dlouhověká je nejstarším jehličnanem na světě, může se dožívat stovek až tisíců let. Za nejstarší exemplář borovice dlouhověké je považován strom starý 5062 let. Tento strom sice není nejstarším živým organismem na naší planetě, nicméně je nejstarším jehličnanem se solitérním kmenem. Vypravme se navštívit živé stromy starší než egyptské pyramidy v Gíze. Co je skryto za takovým úctyhodným věkem?

O HŘE HMYZU S ROSTLINAMI. DARWINŮV LIŠAJ A MADAGASKARSKÁ ORCHIDEJ

"Dobré nebe, jaký hmyz tohle může sát?" řekl Charles Darwin, když viděl orchidej s nápadnou ostruhou, rostoucí na Madagaskaru, nesoucí jméno větrobýl jedenapůlstopý. A zkusil tipnout. Některé rostliny mají totiž květní kalichy tak hluboké, že jsou při opylováni odkázány jen na motýly se sosákem nadměrné velikosti. K nim patří především lišajové, mistrní letci vlahých večerů. Pátrání po tom, jak si jedna endemická madagaskarská epifytní orchidej opatřila svého „osobního“ opylovače s dlouhatánským sosákem, je příběh téměř detektivní. Až po dlouhých 150 letech se Darwinův odhad potvrdil (Někteří evoluční biologové by jistě řekli: Je to tak, pane Darwin!). Druhé dějství hry hmyzu s rostlinami pokračuje.

EXOTICKÉ ROSTLINY VÝCHODNÍ ASIE. Co spojuje plamének, kosatec a kapraď?

Krásky Dálného východu, které je možno úspěšně pěstovat v našich podmínkách, jsme vám již představili v předchozích dílech seriálu. Nyní se zaměříme na druhy, které rostou v nových podmínkách zcela odlišně než ve své domovině. Představíme vám jak zástupce kapradin, tak i kvetoucích rostlin.

KDE SE UKLÁDAJÍ SEMENA? POZVÁNKA DO GENOVÉ BANKY

Sedláci dobře věděli, že semena se musí přesévat každé tři roky, aby odrůdu neztratili. Podobně udržovali semena šlechtitelé, semenáři a instituce zaměřené na uchovávání odrůd. Semena se přechovávala v suterénu budov, ve skladech, kde byla nižší teplota, ale stejně musela být přesévána dle botanického druhu po 3–7 letech. Tak vznikaly genové banky.

PROMĚNY KVĚTINOVÝCH ZÁHONŮ

Téměř všechny věci kolem nás podléhají neustálým změnám a vývoji. V oblasti rostlin a zahradnictví, kde rostliny rostou pořád stejně rychle, má člověk-zahradník často tendenci být spíše konzervativní a nepodléhat tak snadno módním vlnám. Podívejme se tedy, jak se proměňují květinové záhony kolem nás.

ČIRŮVKA FIALOVÁ A ČIRŮVKA DVOUBARVÁ - HOUBY PRO OKO I NA TALÍŘ

Konec léta a především podzim jsou u nás většinou houbové „žně“. S oblíbenými hřibovitými houbami to je v pozdním podzimu dost slabé, zato lupenatými houbami se v této době lesy přímo hemží. Z mnoha podzimních dobrých jedlých lupenatých hub vám představíme dva vskutku výborné druhy: čirůvku fialovou a čirůvku dvoubarvou.

JAK SE ROSTLINY VYROVNÁVAJÍ S MRAZEM aneb zimovzdornost a mrazuvzdornost ozimých plodin

Proč při dnešních převažujících mírných zimách studovat mrazuvzdornost? Ukazuje se, že v rámci probíhajících klimatických změn může docházet k extrémním výkyvům. Podprůměrné srážky v kombinaci s vyššími teplotami zvyšují pravděpodobnost poškození ozimých plodin v případě náhlého ochlazení a zároveň chybějící sněhová vrstva umožňuje rychlé promrzání rostlinných pletiv. Proto je třeba testovat zimovzdornost plodin a následně k pěstování doporučovat odrůdy dostatečně odolné vůči mrazu.

NEVIDITELNÍ KOSMONAUTI ANEB VESMÍRNÁ ODYSEA POKRAČUJE. SINICE Chroococcidiopsis sp.

Sinice jsou schopny přežívat skoro ve všech typech extrémních prostředí, a proto jsou využívány pro různé typy experimentů testujících limity přežití v kosmickém prostředí, ať už v meziplanetárním prostoru, nebo na planetách a měsících. Představíme vám zástupce rodu Chroococcidiopsis, kteří se vyskytují v horkých i chladných pouštích naší planety.

CHOROŠE ZPŮSOBUJÍCÍ BÍLOU A HNĚDOU HNILOBU DŘEVA

V tomto pokračování seriálu o houbách Průhonického parku si představíme další skupinu chorošů rostoucích na živých nebo odumřelých dřevinách. Většina představovaných druhů chorošů vyvolává v napadeném dřevě bílou či hnědou hnilobu dřeva a zmíněné druhy můžete potkat na svých procházkách přírodou.

ŽIVÁ FOSILIE - JINAN DVOULALOČNÝ 

Jinan dvoulaločný je jediný žijící zástupce kdysi druhově bohaté čeledi jinanovitých. Díky tomu, že jinan přežívá v prakticky nezměněné podobě již více než 200 milionů let, bývá označován jako živoucí fosilie. Býval často vysazován poblíž taoistických a buddhistických klášterů, kde dnes najdeme nejstarší exempláře. Do Evropy byla semena jinanu dvoulaločného dovezena v roce 1730 a od té doby zdomácněl v našich zahradách a parcích. Jinan je ale i významná léčivka, a proto si o něm povíme více.