JIŽ PRO VÁS PŘIPRAVUJEME PODZIMNÍ ČÍSLO. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT? ÁJURVÉDSKÉ LÉČIVKY PRO LEPŠÍ PAMĚŤ (BRAHMI A GOTU KOLA). ALOE (NEJEN) NA SOKOTŘE. SÍLA ROSTLINNÝCH ENZYMŮ. NAŠE VÝZKUMY LIŠEJNÍKŮ V ANTARKTIDĚ. ROSTLINY VE SLUŽBÁCH ČLOVĚKA. SPÍCÍ SEMENA. OLEJODÁRNÉ DŘEVINY V ZAMBII. KOUZELNÁ VŮNĚ CITRUSŮ, SLANOMILNÉ ROSTLINY A MNOHO DALŠÍHO. A CO NAJDETE V JARNÍM ČÍSLE NOVÉ BOTANIKY? Zdraví z pralesa (hořké kolové oříšky) - Rostliny s potenciálními účinky proti covid-19 a jako léčivky (zázvor, vitánie a lékořice a speciální bonus) - Kadidlovníky a myrhovníky na Sokotře - Chmel - zelené zlato - Ořešák královský jako superpotravina - Krásy Botanické zahrady hl. města Prahy - Lichořeřišnice jako antibiotikum - Dvě vzácné rostliny ze Slavkovského lesa - Nové objevy v rostlinné říši - Quinoa, amarant a pohanka - bezlepkové minoritní plodiny a mnoho dalšího. OBJEVUJTE ÚŽASNÝ SVĚT ROSTLIN S ČASOPISEM NOVÁ BOTANIKA.

Časopis Nová Botanika - předplatné 2021 + ročník 2020 rovnou ke čtení + e-archiv 2020 + 2021 + bonusové e-archivy 2018 + 2019 + DOPRAVA ZDARMA + 6 e-verzí pro přátele

Kód: 125
Akce Novinka Tip
Neohodnoceno
Značka: Botanica Nova
ZDARMAZDARMA 880 Kč –28 %
2021 1 Nova Botanika
880 Kč –28 % 630 Kč
Skladem
Můžeme doručit do:
25.10.2021

Časopis Nová Botanika. Váš průvodce světem rostlin.

Pořiďte si předplatné Nové Botaniky za nejvýhodnější cenu.

Podzimní číslo 2021/2 vychází 15. listopadu 2021.

Jarní číslo 2021/1 - podívejte se na Obsah Nová Botanika 2021_1

 

 

Vybíráme z obsahu prvního loňského čísla, které vyšlo 30. května 2020 (detailní obsah naleznete v popisu produktu):

Detailní informace

Detailní popis produktu

Časopis Nová Botanika. Váš průvodce světem rostlin.

Zahrnuje tištěnou verzi (2 + 2 čísla) + e-archiv ročníku + tři e-čísla jako bonus pro Vaše přátele. První číslo třetího ročníku vyjde 30. 5. 2020 a druhé číslo vyjde 15. 11. 2020.

Obsah podzimního čísla 2021/2, které vychází 15. listopadu 2021:

Obsah

Editorial

Citrusy – poklady mezi vonnými rostlinami

Vůni citronu či pomeranče si jistě dobře vybavíte, ale citrusová vůně není jen jediná, znáte třeba neroli? Tentokrát se na naší vonné cestě zastavíme u citrusů a povíme si, jaký je jejich původ, kdy vlastně vznikly a odkud pocházejí. A tipli byste si, které druhy jsou původní a které vznikly křížením? Napovíme, že vás možná čeká překvapení, neboť pomerančovník ani citroník mezi původní druhy nepatří.

Aloe Sokotry a jejich etnobotanické využití

Aloe jsou jedny z nejznámějších sukulentních rostlin, které se díky svým léčivým účinkům používají již od pradávna. Tento rod je však velmi bohatý, zahrnuje téměř 600 druhů. Aloe ze Sokotry zmiňoval už Marco Polo ve svém cestopise Milion. Kromě nejznámější aloe pravé si představíme tři endemické druhy aloí ostrova Sokotry. Čím se liší, jaké mají etnobotanické využití a jaké typy šťáv ostrované využívají, např. při léčbě očních zánětů a žaludečních problémů?

Papája, ananas a fíkovník jako zdroj rostlinných enzymů

Papája, ananas a fíkovník jsou zajímavé nejen chutnými plody, ale i obsahem enzymů zvaných proteázy, které se využívají v řadě odvětví, mimo jiné i v medicíně, např. v enzymoterapii. O těchto třech rostlinách si povíme více a ukážeme si, jaké jsou účinky jejich proteáz, tedy papainu, bromelainu a ficinu, na naše zdraví.

Hibernující semena

Rostliny jsou na první pohled méně pohyblivé organismy než živočichové, proto vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují přežít a vypořádávat se s neustálými výzvami měnícího se prostředí. Jedním z nejdůležitějších okamžiků životního cyklu rostlin je správné načasování klíčení semen, kde hraje významnou roli dormance semen. Co tedy semena probudí?

Bakopa drobnolistá a pupečník asijský – ájurvédské byliny nejen pro lepší paměť

Znáte brahmi? Možná jste už slyšeli o této ájurvédské bylině, která může mít blahodárný vliv na nervovou soustavu, zvyšuje soustředěnost a zapamatování si nových informací. Je to bakopa drobnolistá a její označení brahmi je nejběžnější. Pupečník asijský je druhá bylinka, která má běžné označení gotu kola, někdy je ale také označována jako brahmi, díky podobným účinkům. Obě rostliny patří do odlišných čeledí, liší se svými obsahovými látkami a mají i řadu dalších účinků. Proč je nepoznat blíže?  

Domestikace rostlin aneb rostliny ve službách člověka

Domestikace rostlin i živočichů je proces, při kterém se přetvářejí divoce žijící druhy v druhy vhodnější k chovu či pěstování. Přibližně 2500 druhů rostlin prošlo některými stupni domestikace, ale pouze 250 je považováno za plně domestikované. V novém seriálu vám chceme představit nejběžnější domestikované druhy, z jakých planých druhů vznikly, centra jejich původu a další zajímavosti.

Blízkovýchodní a středomořské centrum domestikovaných rostlin 1. díl.

Z hlediska počtu a důležitosti domestikovaných rostlin, ale i zvířat, je nám geograficky nejbližší oblast tzv. Úrodného půlměsíce, tedy Blízký východ, kolébka mnoha civilizací. Na tuto oblast se proto zaměříme i v prvním díle našeho seriálu a představíme si nejdůležitější obiloviny, pšenici, ječmen a žito, a významnou přadnou rostlinu, len.

Zapomenuté africké dřeviny – olejodárné rostliny s potenciálem nejen pro Zambii

Dvě třetiny světové produkce potravin pocházejí pouze z 12 rostlinných druhů, a přitom známe již kolem 370 tisíc druhů krytosemenných rostlin. Kvůli zemědělské intenzifikaci mizí tradiční plodiny a s nimi i udržitelné pěstební praktiky drobných farmářů. Současně se ztrácejí také planě rostoucí rostliny. Představíme si tři opomíjené olejodárné dřeviny s tajemnými místními jmény mubula, mongongo a munyelenyele, jejichž využití by mohlo být do budoucna velice zajímavé.

Karotenoidy – sekundární metabolity nezbytné pro život na Zemi i jako významná složka potravy

Karotenoidy jsou barviva, která způsobují typickou červenou, oranžovou či žlutou barvu mnohých květů či plodů rostlin. Karotenoidy navíc patří mezi antioxidanty, a mají tedy významné pozitivní účinky na zdraví člověka. Jsou také nezbytné pro náš zdravý zrak. Přečtěte si, jak nejlépe zacházet s jejich dostupným zdrojem, jablky, aby jejich účinek byl co nejvyšší.

Lišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu

V současném zájmu o měnící se klima naší planety jsou předmětem zájmu adaptace organismů na extrémní podmínky. V drsném prostředí Antarktidy je chlad a mráz jedním z hlavních stresových faktorů. Jak si s antarktickým mrazem poradí symbiotický organismus složený z řasy a houby, tedy lišejník? Přijměte pozvání na cestu za lišejníky do antarktických oblastí souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse.

Houby Zemské brány

Tentokrát vás pozveme na procházku do Zemské brány podél toku Divoké Orlice, kde vám ukážeme několik pozoruhodných hub. Nepřehlédněte míhavku vodní, která roste na místě, kde byste houby nečekali. Koncem jara a počátkem léta ji najdete na dřevě listnáčů ponořeném v čisté a proudící vodě lesních potůčků. Představíme vám i jiné zajímavé druhy, které by běžný zájemce o přírodu za houby vůbec nemusel považovat.

Rostliny a zasolení

Rostliny mají schopnost mnoha adaptací na různorodé, často velmi nepříznivé podmínky prostředí. Velmi specifickým případem jsou půdy s vysokým obsahem solí, ať už rostliny rostou např. blízko moře, nebo se musí vyrovnat se zvýšenou salinitou v důsledku činnosti člověka, jako je zimní solení silnic a dálnic. Jak se rostliny se stresem způsobeným zvýšenou koncentrací solí a dalšími důsledky vyrovnávají?

Tritordeum – plodina mezi ječmenem a pšenicí

Člověk křížil plodiny od počátku přechodu z lovce a sběrače na usedlý zemědělský typ. O domestikaci rostlin v tomto čísle přinášíme více příspěvků a nyní si představíme méně známou plodinu, tritordeum, které vzniklo hybridizací divokého příbuzného ječmene, ječmene chilského, a kulturní pšenice tvrdé. Jaké má tato plodina vlastnosti a čím je unikátní?

Pěťour – obtížný plevel, nebo užitečná léčivka?

Některé rostliny jsou evolučně velmi dobře vybaveny k šíření a úspěšnému růstu na nových stanovištích, třeba i v člověkem zabetonované a vyasfaltované krajině velkoměst. Představíme si rostlinu, kterou mnozí považují spíše za obtížný plevel, ale která může být ve skutečnosti užitečnou léčivkou. Zaostřeno na pěťour z čeledi hvězdnicovitých.

Masožravá „kobří lilie“ darlingtonie kalifornská

Darlingtonie je ozdobou skleníků pěstitelů masožravých rostlin. O to větší překvapení zažije pěstitel při návštěvě přírodních lokalit, kde své láčky na odiv vystavují tisíce rostlin. Ony je však nevystavují jen tak pro nic za nic, jsou na lovu. Na jakou kořist číhají a jak se vůbec rostliny staly masožravými? To vše v článku představujícím kobří lilii.

 

Pořiďte si s předstihem předplatné Nové Botaniky za nejvýhodnější cenu.

Na co se můžete těšit v novém čísle 2021/1?

  • Garcinie kola alias hořké kolové oříšky. Jaké mají léčebné využití a jakým problémům cenné stromy čelí?  
  • Ořešák královský - královská superpotravina. Tajemství jeho vzniku a léčivé účinky.
  • Botanická zahrada Hl. města Prahy. V Praze nenajdete až tolik míst, kde si můžete v oáze zeleně odpočinout a poznat mnoho zajímavých rostlin.
  • Lichořeřišnice - nejen jedlé květy, ale i silné antibakteriální účinky proslavily tuto okrasnou rostlinu. Poznejte rostlinné antibiotikum.
  • Rostliny proti covid-19. Nikdy nebyly znalosti léčivých rostlin tak důležité jako dnes.
  • Dvě vzácné rostliny ze Slavkovského lesa. Zimostrázek alpský a rožec kuřičkolistý. 
  • Rozmanitost rostlin. Vydejme se za novými objevy rostlin z celého světa opět ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew v Anglii.
  • Mydlokor tupolistý - proč je důležitý pro výrobu vakcín proti covid-19?
  • Jaký houbový organismus může ohrozit naše dřeviny? Poznejte blíže fytoftoru
  • Vesmírná odysea - řasa chlorela na oběžné dráze zkoumána již přes 60 let
  • Chmel otáčivý - zelené zlato nejen pro výrobu piva, ale i jako léčivka
  • Krása rostlin Patagonie aneb Co roste u ledovce Perito Moreno?
  • Kadidlo a myrha. Jaké rostliny se skrývají za těmto poklady, které nenajdeme jinde než na ostrově Sokotra? 
  • Pohanka, amarant a quinoa. Poznejte blíže trio bezlepkových plodin

Detailní obsahy všech ročníků najdete zde:

Obsah Nová Botanika 2021_1

Obsah Nová Botanika 2020_1

Obsah Nová Botanika 2020_2

Obsah Nova_Botanika_2019_1

Obsah Nova_Botanika_2019_2

Obsah Nova_Botanika_2018_1

Obsah Nova_Botanika_2018_2

 

 

Vybíráme z obsahu prvního čísla ročníku 2020, které vyšlo 30. května 2020:

Editorial

Poznejte antivirové rostliny

Mnohé rostliny obsahují celou řadu látek, kterými se brání proti okusu hmyzem či obratlovci, proti vysoké intenzitě UV záření a také proti různým patogenům. Nejnovější výzkumy potvrzují antivirové účinky řady těchto látek u různých rostlin a různých virových onemocnění, včetně koronavirů.

Jak je odhalováno tajemství dědičné informace banánovníku?

Banánovníky patří mezi nejdůležitější plodiny na světě, tvoří podstatnou část výživy mnoha milionů lidí. Znalost jejich dědičné informace tak může být klíčová pro jejich dlouhodobé udržení i s ohledem na onemocnění, která je mohou ohrožovat. Jedno z nejdůležitějších středisek výzkumu banánovníku se nachází u nás v Olomouci. Poznejte příběh banánovníku a seznamte se s jeho výzkumy.

Rostliny jako zdroj vitaminu C

Rostliny jsou pro nás nejdůležitějším zdrojem vitaminu C, neboť člověk v evoluci přišel o schopnost si tento vitamin sám vytvářet. Třemi rekordmany v obsahu vitaminu C jsou v rostlinné říši plody jednoho australského a dvou jihoamerických stromů. Seznamte se blíže a zjistěte, kolik vitaminu C obsahují jejich plody i k čemu náš organismus tento vitamin potřebuje.

Lahvovník, šolucha a okurkovník – obří sukulenty Sokotry

Setkání s majestátnými obry v rostlinné říši je vždy zážitkem. Zveme vás na ostrov Sokotra, kde se setkáme nejen s unikátní rozmanitostí rostlinných druhů, ale i s typickým ostrovním gigantismem. Poznejte blíže obry se jmény lahvovník, šolucha a okurkovník.

Fotosenzitizující rostliny aneb jak rostliny zvyšují naši citlivost na sluneční záření

Bioaktivní látky v rostlinách stojí za jedovatostí některých rostlin. Specifickou reakcí na některé přírodní i syntetické látky je fotosenzitizace. Představíme si rostliny, které zvyšují naši citlivost vůči slunečnímu záření, neboť jich je celá řada a je dobré je znát.  

Smrže – oblíbené jedlé houby našeho jara

Po kačenkách si představíme další jedlé jarní houby, tentokrát smrže. Zjistěte, čím se smrže vyznačují a další zajímavosti o nich. A víte, že byl popsán dokonce smrž pražský? Ale není to s ním právě jednoduché, jak se později ukázalo. Pojďte s námi poodhalit tajemství smržů a jako bonus se dozvíte i jak smrže využít v kulinářství.

Za rostlinami na sopky Chile

Andy, spící impozantní vulkány, sopečná pole. Ne všechny rostliny zde vydrží vystaveny extrémním podmínkám. Jak si evoluce pohrála s rostlinami na místech, která prozkoumával i slavný přírodovědec Charles Darwin? Zveme vás na výpravu na sopky Chile, která vás nenechá chladnými a poznáte neobyčejnou rozmanitost tamní flóry.

Cist ladanový – tajemná „skalní růže“ s vůní ambry

Vonné látky jsou další skupinou rostlinných látek, které si v Nové Botanice představujeme. Pojďte se s námi vydat do oblasti Středomoří za tajemnou skalní růží, jejíž vonné látky používali již staří Egypťané. Éterický olej labdanum je považován za nejkomplexnější vonnou látku s živočišnou vůní podobnou ambře a s mnoha zajímavými účinky.

Dreveník, okno do přírody konce třetihor v Evropě

I v tomto dílu seriálu Cesta do pravěku se podíváme do období konce třetihor, tentokrát nás však na cestě budou provázet vápenité uloženiny dávných pramenišť. Zavedeme vás na Slovensko, na lokalitu, kde byla prokázána řada dřevin, které sice jako relikty přetrvaly na severní polokouli, ale v Evropě úplně vymřely po ochlazení během čtvrtohor.

Jaká bude budoucnost šlechtění rostlin?

Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí. Představíme vám pro a proti jednotlivých používaných přístupů.

Třezalka tečkovaná – léčivka nejen proti depresi

Nejen cizokrajné rostliny mají léčivé účinky, mnoho léčivých rostlin může nabídnout i naše původní flóra. Zaměříme se na jednu z nejznámějších a nejpoužívanějších léčivek u nás – třezalku tečkovanou, která je známa především pro své antidepresivní účinky, ale příznivých účinků má mnohem více.

Neviditelní kosmonauti. 5. díl. Krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)

Gravitaci zná každý, Isaac Newton ji prý objevil, když mu na hlavu spadlo jablko. Jak ale gravitaci vnímají jednobuněčné mikroorganismy a jak se tyto poznatky dají uplatnit při výzkumu přežití v extrémních podmínkách ve vesmíru? V tomto díle Neviditelných kosmonautů vám představíme krásnoočka.

Dendrologická zahrada v Průhonicích

V dalším díle seriálu Botanické zahrady a arboreta ČR vás zavedeme do Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, která se řadí k předním botanickým zahradám nejen u nás. V posledních letech se sbírky rozrostly na téměř 10000 taxonů dřevin a vytrvalých rostlin zasazených do úžasného krajinářského celku, je tedy opravdu proč zahradu navštívit.

Lilek brambor – jedna z nejběžnějších plodin

Kdo by neznal lilek brambor, který je již od 18. století běžnou součástí jídelníčku nás, Středoevropanů. Staří Inkové však brambory pěstovali již před 8000 lety a nyní Mezinárodní bramborové centrum v Peru udržuje největší sbírku brambor na světě, kterou tvoří 3800 tradičních andských odrůd. A víte, že se nepěstuje jen lilek brambor a od něj odvozené odrůdy, ale i jiné druhy lilku s podobnými hlízami?

Choroše způsobující hnilobu dřeva i jako zdroj bioaktivních látek

Domníváte se, že choroše jsou jen nejedlé druhy hub? V tomto díle našeho seriálu vás vyvedeme z tohoto tradovaného omylu a představíme vám choroš, který má jedlé a chutné plodnice. Řada chorošů obsahuje také bioaktivní látky s protizánětlivými, antibakteriálními a antivirovými účinky.

Slepé cesty rostlinných biotechnologií? Vegetativní křížení

Rostlinné biotechnologie zahrnují celou škálu postupů od řízkování a roubování až po molekulární techniky. Některé z nich se v průběhu času ukázaly jako nedostatečně produktivní či nevhodné. V tomto novém seriálu vám ukážeme některé z nich a začneme vegetativním křížením.

Vydavatel časopisu Nová Botanika. Váš nový průvodce světem rostlin.

Časopis Nová Botanika na Firmy.cz