Časopis Nová Botanika na Firmy.cz
UDĚLEJTE SI RADOST S NOVÝM ČASOPISEM O ROSTLINÁCH, který dostanete poštou až k Vám domů a který je zcela bez reklam. Využijte aktuální velké slevy předplatného Nové Botaniky. Chcete vědět, jaké rostliny mohou mít antivirové účinky? Ve všech číslech takové rostliny najdete. Např. vrcholák, amalaki, jinan, granátové jablko, pelargonie sidonská, atd. V novém čísle velký přehled antivirových rostlin. Podíváme se na Sokotru i do Chile, prozkoumáme dědičnou informaci banánovníku, navštívíme Dendrologickou zahradu, ale je toho mnohem více. Ke každému ročníku získáváte automaticky elektronický archiv časopisu a možnost věnovat e-čísla Vašim přátelům. Přidejte se k našim čtenářům a užívejte si výhod předplatného.

Časopis Nová Botanika, 2020/1

Kód: 102
Akce
Značka: Botanica Nova
135 Kč
Skladem

Časopis Nová Botanika. Váš průvodce světem rostlin.

Zahrnuje tištěnou verzi (1. číslo 2020/1). První číslo letošního ročníku vychází 30. 5. 2020.

Vybíráme z obsahu:

 

 

Detailní informace

Detailní popis produktu

Časopis Nová Botanika. Váš průvodce světem rostlin.

Zahrnuje tištěnou verzi (1. číslo 2020/1). První číslo letošního ročníku vychází 30. 5. 2020.

Vybíráme z obsahu prvního letošního čísla, které vyjde 30. května 2020:

Editorial

Poznejte antivirové rostliny

Mnohé rostliny obsahují celou řadu látek, kterými se brání proti okusu hmyzem či obratlovci, proti vysoké intenzitě UV záření a také proti různým patogenům. Nejnovější výzkumy potvrzují antivirové účinky řady těchto látek u různých rostlin a různých virových onemocnění, včetně koronavirů.

Jak je odhalováno tajemství dědičné informace banánovníku?

Banánovníky patří mezi nejdůležitější plodiny na světě, tvoří podstatnou část výživy mnoha milionů lidí. Znalost jejich dědičné informace tak může být klíčová pro jejich dlouhodobé udržení i s ohledem na onemocnění, která je mohou ohrožovat. Jedno z nejdůležitějších středisek výzkumu banánovníku se nachází u nás v Olomouci. Poznejte příběh banánovníku a seznamte se s jeho výzkumy.

Rostliny jako zdroj vitaminu C

Rostliny jsou pro nás nejdůležitějším zdrojem vitaminu C, neboť člověk v evoluci přišel o schopnost si tento vitamin sám vytvářet. Třemi rekordmany v obsahu vitaminu C jsou v rostlinné říši plody jednoho australského a dvou jihoamerických stromů. Seznamte se blíže a zjistěte, kolik vitaminu C obsahují jejich plody i k čemu náš organismus tento vitamin potřebuje.

Lahvovník, šolucha a okurkovník – obří sukulenty Sokotry

Setkání s majestátnými obry v rostlinné říši je vždy zážitkem. Zveme vás na ostrov Sokotra, kde se setkáme nejen s unikátní rozmanitostí rostlinných druhů, ale i s typickým ostrovním gigantismem. Poznejte blíže obry se jmény lahvovník, šolucha a okurkovník.

Fotosenzitizující rostliny aneb jak rostliny zvyšují naši citlivost na sluneční záření

Bioaktivní látky v rostlinách stojí za jedovatostí některých rostlin. Specifickou reakcí na některé přírodní i syntetické látky je fotosenzitizace. Představíme si rostliny, které zvyšují naši citlivost vůči slunečnímu záření, neboť jich je celá řada a je dobré je znát.  

Smrže – oblíbené jedlé houby našeho jara

Po kačenkách si představíme další jedlé jarní houby, tentokrát smrže. Zjistěte, čím se smrže vyznačují a další zajímavosti o nich. A víte, že byl popsán dokonce smrž pražský? Ale není to s ním právě jednoduché, jak se později ukázalo. Pojďte s námi poodhalit tajemství smržů a jako bonus se dozvíte i jak smrže využít v kulinářství.

Za rostlinami na sopky Chile

Andy, spící impozantní vulkány, sopečná pole. Ne všechny rostliny zde vydrží vystaveny extrémním podmínkám. Jak si evoluce pohrála s rostlinami na místech, která prozkoumával i slavný přírodovědec Charles Darwin? Zveme vás na výpravu na sopky Chile, která vás nenechá chladnými a poznáte neobyčejnou rozmanitost tamní flóry.

Cist ladanový – tajemná „skalní růže“ s vůní ambry

Vonné látky jsou další skupinou rostlinných látek, které si v Nové Botanice představujeme. Pojďte se s námi vydat do oblasti Středomoří za tajemnou skalní růží, jejíž vonné látky používali již staří Egypťané. Éterický olej labdanum je považován za nejkomplexnější vonnou látku s živočišnou vůní podobnou ambře a s mnoha zajímavými účinky.

Dreveník, okno do přírody konce třetihor v Evropě

I v tomto dílu seriálu Cesta do pravěku se podíváme do období konce třetihor, tentokrát nás však na cestě budou provázet vápenité uloženiny dávných pramenišť. Zavedeme vás na Slovensko, na lokalitu, kde byla prokázána řada dřevin, které sice jako relikty přetrvaly na severní polokouli, ale v Evropě úplně vymřely po ochlazení během čtvrtohor.

Jaká bude budoucnost šlechtění rostlin?

Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí. Představíme vám pro a proti jednotlivých používaných přístupů.

Třezalka tečkovaná – léčivka nejen proti depresi

Nejen cizokrajné rostliny mají léčivé účinky, mnoho léčivých rostlin může nabídnout i naše původní flóra. Zaměříme se na jednu z nejznámějších a nejpoužívanějších léčivek u nás – třezalku tečkovanou, která je známa především pro své antidepresivní účinky, ale příznivých účinků má mnohem více.

Neviditelní kosmonauti. 5. díl. Krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)

Gravitaci zná každý, Isaac Newton ji prý objevil, když mu na hlavu spadlo jablko. Jak ale gravitaci vnímají jednobuněčné mikroorganismy a jak se tyto poznatky dají uplatnit při výzkumu přežití v extrémních podmínkách ve vesmíru? V tomto díle Neviditelných kosmonautů vám představíme krásnoočka.

Dendrologická zahrada v Průhonicích

V dalším díle seriálu Botanické zahrady a arboreta ČR vás zavedeme do Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, která se řadí k předním botanickým zahradám nejen u nás. V posledních letech se sbírky rozrostly na téměř 10000 taxonů dřevin a vytrvalých rostlin zasazených do úžasného krajinářského celku, je tedy opravdu proč zahradu navštívit.

Lilek brambor – jedna z nejběžnějších plodin

Kdo by neznal lilek brambor, který je již od 18. století běžnou součástí jídelníčku nás, Středoevropanů. Staří Inkové však brambory pěstovali již před 8000 lety a nyní Mezinárodní bramborové centrum v Peru udržuje největší sbírku brambor na světě, kterou tvoří 3800 tradičních andských odrůd. A víte, že se nepěstuje jen lilek brambor a od něj odvozené odrůdy, ale i jiné druhy lilku s podobnými hlízami?

Choroše způsobující hnilobu dřeva i jako zdroj bioaktivních látek

Domníváte se, že choroše jsou jen nejedlé druhy hub? V tomto díle našeho seriálu vás vyvedeme z tohoto tradovaného omylu a představíme vám choroš, který má jedlé a chutné plodnice. Řada chorošů obsahuje také bioaktivní látky s protizánětlivými, antibakteriálními a antivirovými účinky.

Slepé cesty rostlinných biotechnologií? Vegetativní křížení

Rostlinné biotechnologie zahrnují celou škálu postupů od řízkování a roubování až po molekulární techniky. Některé z nich se v průběhu času ukázaly jako nedostatečně produktivní či nevhodné. V tomto novém seriálu vám ukážeme některé z nich a začneme vegetativním křížením.

 

 

 

Vydavatel časopisu Nová Botanika. Váš nový průvodce světem rostlin.

Časopis Nová Botanika na Firmy.cz